Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy



Kinmanova trpasličí galaxie se nachází 75 milionů světelných let daleko. Jednotlivé hvězdy v jejím světle rozeznat nejsou, lze v něm nicméně identifikovat některé nezvyklé signály. Mezi roky 2001 a 2011 ve světle z této galaxie vědci pozorovali zřetelný signál z vzácné modré variabilní hvězdy. 

Tato zářivá variabilní modrá hvězda zářila až 2,5milionkrát silněji než Slunce. Analýza jejího světla také naznačila, že se nachází na konci svojí existence v hlavní posloupnosti.

Podobné hvězdy bývají zpravidla velmi nestabilní a často se u nich mění světelné spektrum i zářivost. I v případě takového poklesu zářivosti by ale měla být tato hvězda dál detekovatelná.

Když ji ale astronomové chtěli v roce 2019 prozkoumat pomocí teleskopu VLT do většího detailu, už ji nenašli. Zkoušeli to dokonce dvakrát, nejprve pomocí instrumentu ESPRESSO a následně ještě se zařízením X-shooter. Signál zářivé modré hvězdy už však nebyl k nalezení.

Není zatím zřejmé, co se s hvězdou mohlo stát. Tento druh hvězd většinou není příliš stabilní a vědci by očekávali, že jejich zánik by byl doprovázený viditelnou supernovou. Žádná supernova v této galaxii nicméně v daném období pozorována nebyla.

Vědci ve studii publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society přichází s několika možnými vysvětlními: hvězda ztratila část své hmoty a její světlo se zcela proměnilo. Druhou možností je, že hvězda zkolabovala do černé díry, která následně pohltila veškeré světlo, které při tom vzniklo. Další možností je potom oblak prachu, který by blokoval světlo z této hvězdy.

Jakákoliv změna na hvězdné obloze astronomy vždy zajímá. Většinou jde o následek nějaké aktivity, která by mohla přinést nové informace o evoluci hvězd nebo celých galaxií. Pro poznání osudu zmizelé zářivé hvězdy nicméně budou třeba nová a detailnější pozorování. Pomoci by mohl plánovaný obří teleskop ELT (Extremely Large Telescope). Do provozu by měl být uveden v roce 2025 a měl by být schopný rozeznat v Kinmanově galaxii jednotlivé hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Hvězdy

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

celý článek