Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.
Pozorované černé díry se nachází v jádru galaxie OJ 287. Jedna z děr má hmotnost 18 miliard Sluncí a jde o jednu z největších známých černých děr. Její partner má (pouhých) 150 milionů hmotností Slunce a svého většího partnera oběhne jednou za 12 let. Tento vesmírný tanec mohou astronomové pozorovat díky disku materiálu, který rotuje kolem větší z černých děr. Menší černá díra totiž při průletu tímto diskem zvýší svou zářivost až na čtyřnásobek. V roce 2010 vědci vytvořili model, který mapoval oběžnou dráhu menší z černých kolem kolem té větší. Pomocí tohoto modelu se jim podařilo předpovědět příští záblesk vyvolaný průletem černé díry akrečním diskem, který nastal v roce 2015 s přesností na 3 týdny. V roce 2018 byl tento model zpřesněn na pouhé 4 hodiny, který předpověděl záblesk v červenci 2019. A právě s informacemi z této události vyšla nová studie v magazínu Astrophysical Journal Letters. Model kromě gravitace obou těles pracuje také s gravitačními vlnami, které jsou při vzájemné interakci černých děr produkovány a jejich pohyb ovlivňují. K potvrzení posledního modelu byl využit vesmírný teleskop Spitzer, který měl galaxii OJ 287 jako jediný ve svém zorném poli. Galaxie se totiž v červenci nachází z pohledu ze Země z Sluncem.