Za oběžnou dráhou Neptunu bylo nalezeno víc než sto nových velkých planetek
18. 03. 2020
V datech z Dark Energy Survey (DES) se vědcům podařilo identifikovat na 300 planetek, které obíhají Slunce za oběžnou drahou planety Neptun. Je mezi nimi také více než stovka nově objevených objektů patřících do sluneční soustavy, o kterých doposud nikdo nevěděl.
Primárním cílem DES bylo mapování vzdálených galaxií a supernov, což má vědcům prozradit více o temné energii, která má vysvětlovat zrychlující se rozpínání vesmíru. Tento průzkum probíhal mezi lety 2013 a 2019 a byly při něm zaznamenávány také objekty mnohem blíže, které patří do sluneční soustavy.
Vědci proto přišli s metodou, která jim umožnila ve snímcích identifikovat tzv. TNO (trans-neptunian objects) - tedy tělesa nacházející se za Neptunem, v oblasti označované jako Kuiperův pás. Poznají je pomocí jejich pohybu, který se liší od vzdálených hvězd a galaxií ve větší vzdálenosti.
Nová metoda našla v datech z prvních dvou let DES celkem 316 objektů, jejichž oběžná dráha napovídá, že se nachází v Kuiperově pásu. Mezi nimi je 139 nových planetek, o kterých se doposud nevědělo. To je poměrně velké číslo, v Kuiperově pásu bylo totiž dodnes známo pouze zhruba 3 tisíce objektů.
Nově objevené planetky se nachází od 30 do 90 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce, Pluto se nachází asi 40 AU od Slunce). Jejich další charakteristiky je zatím těžké odhadnout, není tak zřejmé ani to, jak jsou tyto planetky velké, nebo jaké mají složení.
Vědci nyní budou zkoumat další data sety Dark Energy Survey z následujících let. Očekávají, že by v nich mohli identifikovat stovky dalších TNO objektů.
Zmrzlé světy z okraje sluneční soustavy, to jsou potenciální další trpasličí planety
9. 11. 2018 Trpasličí planety jsou relativně nová třída objektů ve sluneční soustavě, která vznikla s novou definicí planety v roce 2006. Stalo se tak dokonce v Praze, na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU), která má na starosti pojmenovávání nově objevených objektů a jejich kategorizaci. Podle nové definice je trpasličí planeta objekt kulovitého tvaru, který obíhá Slunce, nedokázal však svou oběžnou dráhu vyčistit od ostatních objektů, čímž se liší od planet.
Dnes existuje pětice objektů, které jsou oficiálně považovány za trpasličí planety: Ceres, Pluto, Haumea, Makemake a Eris. Ve sluneční soustavě však existuje množství dalších objektů, které by mohly seznam trpasličích planet rozšířit, nicméně doposud o nich nemáme dostatek informací. Nacházejí se totiž většinou tak daleko, že není zřejmé, zda mají dostatečně velkou hmotnost, aby se pod vlivem vlastní gravitace dostaly do sférického tvaru, což je jednou z podmínek klasifikace trpasličí planety.
Zvažovaní kandidáti na zařazení mezi trpasličí planety
V tomto seznamu jsou uvedeny objekty s relativně velkou hmotností, které jsou považovány za pravděpodobné trpasličí planety. Seznam vytvořil astronom Mike Brown, který objevil trpasličí planetu Eris a množství dalších objektů za oběžnou drahou planety Neptun.
2007 OR10
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
1 250 |
44 % |
33-101 |
Planetka (225088) 2007 OR10 je páté největší známé těleso za oběžnou drahou Neptunu. Jak už její název napovídá, byla objevena v roce 2007. Spektrální analýza 2007 OR10 ukazuje, že se na povrchu vyskytuje vodní led a zmrzlý metan, který by při přiblížení ke Slunci mohl vytvářet velmi tenkou atmosféru. Teoreticky by planetka 2007 OR10 mohla mít dostatečně velkou gravitaci, aby na svém povrchu udržela také dusík, který se u menších transneptunických objektů postupně vytrácí do vesmíru.
Planetku 2007 OR10 obíhá ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů malý měsíc, který zpomaluje její rotaci. Byl objeven teprve v roce 2016 ve snímcích z Hublova teleskopu, na základě dalších pozorování z roku 2017 je jeho velikost maximálně 100 km v průměru.
Quaoar
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
1 110 |
32 % |
42-45 |
Planetka Quaoar (označovaná také 50000 Quaoar, nebo 2002 LM60) byla objevena už v roce 2002. V době objevení astronomové odhadovali její velikost na více než 1 290 kilometrů v průměru, což z ni dělalo největší objekt objevený ve sluneční soustavě od objevu Pluta. Postupně však byla velikost Quaoar upřesňována směrem dolů a také byly nalezeny větší objekty. V roce 2007 byl u planetky objeven malý měsíc Weywot s průměrem asi 80 kilometrů. Podobně jako u 2007 OR10, je i na povrchu Quaoar přítomen vodní led a metan.
Sedna
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
995 |
30 % |
76-936 |
Sedna je planetka s výrazně červeným povrchem, která se díky své silně eliptické dráze dostává velmi daleko od Slunce. Jde o jeden z nejvzdáleněji se dostávajících známých objektů ve sluneční soustavě, Slunce oběhne jednou za více než 11 tisíc let. Vědci si zatím nejsou jisti, co způsobilo nezvyklou oběžnou dráhu Sedny - mohlo by jít o gravitaci Neptunu, nebo ještě vzdálenější, doposud neznámé planety, nebo by to mohl být důsledek dávného přiblížení jiné hvězdy ke sluneční soustavě.
Na rozdíl od ostatních objektů v tomto článku, u Sedny nebyl detekován žádný měsíc.
2002 MS4
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
934 |
27 % |
36-48 |
Planetka (307261) 2002 MS4 byla objevena v roce 2002, objevuje se však už na snímcích z roku 1954. Její velikost je Mikem Brownem odhadována na více než 900 kilometrů v průměru, Pozorování Spitzerovým teleskopem však naznačují, že by mohla být o zhruba 100 km menší.
Orcus
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
917 |
26 % |
30-48 |
Planetka Orcus se objevuje dokonce na snímcích už z roku 1951, oficiálně však byla objevena až v roce 2004. Orcus má také obří měsíc Vanth, který dosahuje až 400 kilometrů v průměru. Planetka obíhá, podobně jako Pluto, v rezonanci 3:1 k Neptunu nachází se však vždy v opozici - když je Pluto nejblíže Slunci na své oběžné dráze, Orcus je v nejvzdálenějším bodu při svém oběhu kolem Slunce.
Salacia
Velikost (km, v průměru) |
Hmotnost (% hmotnosti Měsíce) |
Vzdálenost (AU) |
854 |
25 % |
37-47 |
Planetka Salacia (s označením 2004 SB60, nebo také 120347 Salacia) nemá žádnou známou resonanci. Se svým měsícem Actaea oběhne Slunce jednou za 271 let po dráze, která ji zavádí výrazně mimo rovinu ekliptiky.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích