Nová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.
95 % atmosféry Marsu tvoří oxid uhličitý (CO2), který tvoří také podstatnou část ledu v polárních čepičkách planety. Díky nakloněné ose na polární oblasti v průběhu roku nedopadá sluneční svit vždy stejně. V letním období tak dochází k intenzivnější sublimaci ledu v polárních oblastech a zhuštění atmosféry planety. Díky tomuto efektu dochází k vrstvení vodního ledu s ledem z oxidu uhličitého. V teplejším období se oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry, vodní led však zůstává v pevném skupenství. Při ochlazení se oxid uhličitý opět ukládá na povrchu a vytváří novou vrstvu nad vodním ledem. Studium polárních čepiček ukazuje, že období sublimace oxidu uhličitého mají různou intenzitu. V posledních letech klesá a dochází tak k vytváření silnějších vrstev oxidu uhličitého. Nejstarší vrstva CO2 je stará zhruba půl milionu let a je z období, kdy byla záře v polárních oblastech intenzivnější. Tento a další podobné výzkumy vědcům pomáhají lépe pochopit klima planety a změny, kterými prochází.