Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 01. 2020

Supernovy Hvězdy Bílý trpaslík

Švédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

Supernova 1987A

Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.

Image credit: ESA/Hubble & NASA

Supernova SN 2006gy byla zachycena v září 2006 a byla tak zářivá, že byla označována jako nejzářivější detekovaná exploze. Postupně sice byly zachyceny i zářivější supernovy, SN 2006gy je přesto dále označovaná za hypernovu, nebo super-zářivou supernovu (superluminous supernovae).

Super-zářivé supernovy jsou nejméně 10x jasnější než běžné supernovy a vědci si zatím nejsou jistí, jak vznikají. U supernovy SN 2006gy se nicméně nyní týmu vědců vedenému Andersem Jerkstrandem podařilo objevit velké množství železa. Takové množství zatím u jiné supernovy nikdy pozorováno nebylo a přivedlo vědce k nové teorii, popisující vznik této obří exploze.

Podle nového modelu předcházela supernově SN 2006gy interakce bílého trpaslíka a masivní hvězdy bohaté na vodík. Této velké hvězdě postupně začalo docházet palivo na termojadernou fúzi a začala odhazovat své horní vrstvy do okolí. Bílý trpaslík na její oběžné dráze se tak ocitl uvnitř tohoto oblaku plynů a začal se přibližovat této hvězdě. Nakonec bílý trpaslík explodoval v supernově typu Ia, která interagovala s plyny dříve odhozenými masivní hvězdou, což dalo vzniknout pozorované super-zářivé supernově.