Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

Eta Carinae, 2019

Eta Carinae, 2019





Eta Carinae je jediná známá hvězda, která produkuje ultrafialové laserové záření. A právě ultrafialové světlo zachycené vesmírným teleskopem Hubble odhalilo přítomnost magnezia v místech, kde jej dříve astronomové neviděli.

Nové informace mohou vědcům pomoci pochopit, co se s hvězdou ve skutečnosti v 19. století vlastně stalo. Podle jedné z teorií byla Velká erupce způsobena interakcí tří hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhaly. Dvě z těchto hvězd se možná dodnes nacházejí uprostřed mlhoviny, která byla vytvořena při erupci materiálu do okolí. Masivnější z hvězd v centru mlhoviny pravděpodobně dá pohlcuje materiál z hvězdy menší a postupně se tak přibližuje k bodu, kdy exploduje v supernově.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

22. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách

21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek