Astronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.
Následný průzkum mlhoviny a centrálního objektu ukázal, že se v nich nenachází vodík ani helium, což by odpovídalo bílému trpaslíku, který vzniká z hvězdy, která už vodík i helium spotřebovala. Záření pouze v infračerveném světle je však pro tyto objekty netypické. Při detailnějším prozkoumání vědci zjistili, že hvězda uprostřed mlhoviny září velmi intenzivně, asi 40 tisíckrát silněji než Slunce. Kromě toho z ní vanou silné sluneční větry, které by mohly být způsobeny intenzivním magnetickým polem. Podle studie publikované v magazínu Nature vše nasvědčuje tomu, že se jedná o hvězdu, která vznikla spojením dvou menších bílých trpaslíků. Po spojení došlo k navýšení hmotnosti výsledného objektu a znovuzažehnutí termojaderné fúze. Více hmotnosti totiž hvězdě umožňuje spojovat ve fúzi těžší prvky a ještě těžší prvky vytvářet. I toto palivo však brzy dojde a hvězda projde další proměnou. Tentokrát je už ale dost masivní na to, aby explodovala v supernově a vznikla z ní neutronová hvězda.
Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.
Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.