Astronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.
Nový objev nicméně nemění fakt, že byly objeveny galaxie v období před 10 miliardami let, které nevykazují předpokládané množství temné hmoty. Zdá se, že oba druhy galaxií (s malým i velkým množstvím temné hmoty) existovaly zároveň a množství temné hmoty tak nemusí být závislé na období ve kterém galaxie vznikla. Doposud však vědci uvažovali, že galaxie mohly vznikat právě v oblastech vyšší koncentrace temné hmoty, která svou gravitací přitahovala běžnou hmotu. Tím docházelo k jejímu zahušťování, zahřívání a nakonec vzniku hvězd a dalších objektů, které lze pozorovat teleskopy.
Temná hmota je koncept, který vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií. Temnou hmotu není možné pozorovat pomocí elektromagnetického záření ale pouze podle jejího gravitačního vlivu na své okolí. Podle vědců tvoří temná hmota 23 % hmoty ve vesmíru, temná energie, zodpovědná za příliš rychlé rozpínání vesmíru tvoří 73 % a zbylá 4 % patří běžné baryonové hmotě, kterou lze pozorovat běžnými teleskopy. Existence temné hmoty byla poprvé uvažována ve 30. letech minulého století, když astronomové Oort a Zwicky zjistili, že galaxie rotují příliš rychle na to, kolik hmoty v nich vidí. Kromě běžné hmoty má zvyšovat jejich celkovou gravitaci ještě hmota temná, nepozorovatelná prostřednictvím elektromagnetického záření.