Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

5. 6. 2018 Při jedné ze 4 detekcí gravitačních vln (GW170817) v loňském roce se podařilo zachytit také elektromagnetické záření. Vědci se proto domnívají, že nešlo o kolizi černých děr jako v ostatních případech, protože by záření bylo pohlceno jejich silnou gravitací. Místo toho by mělo jít o kolizi dvou neutronových hvězd, které zřejmě daly vzniknout černé díře - doposud nejmenší známé - o hmotnosti kolem 2,7 slunečních mas. Takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

        
        Gravitační vlny se daří detekovat u událostí, při kterých vzniká obrovské množství energie, která je převedena do deformace časoprostoru. Většinou jde o sloučení dvou černých děr, ze kterého vzniká větší černá díra, která má o něco méně než součet mas dvou původních objektů. Rozdíl mezi součtem mas a výslednou hmotností nového objektu je právě energie, která je převedena na gravitační vlny.

Gravitační vlny však vznikají i při sloučení menších objektů, neutronových hvězd. Není však zřejmé jaký objekt vzniká v této události, teoreticky může jít o větší neutronovou hvězdu ale také o černou díru.

Astrofyzikové po celém světě si loni několik měsíců lámali hlavy nad tím, co k události GW170817 vedlo a co v ní vzniklo. V jejich bádání jim pomáhalo pozorování množství teleskopů, mezi nimi i rentgenový teleskop Chandra na oběžné dráze.

Právě rentgenové záření by pravděpodobně bylo emitováno v místě kolize, kdyby vznikla neutronová hvězda. V několika měsících po události také vznikalo a společně s rádiovými vlnami až do konce roku zesilovalo, což si astronomové neuměli jednoznačně vysvětlit. V posledních měsících však už záření klesá, což napovídá o uklidnění objektu, který vznikl sloučením neutronových hvězd.
        Více informací