Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou amerických misí k ledovému měsíci Europa

Americká vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

Europa Clipper

Europa Clipper Orbitální sonda Europa Clipper by měla provést kolem 40 průletů kolem ledového měsíce Europa.



Mise nazvaná loni Europa Clipper má za cíl poslat k planetě Jupiter orbitální sondu, která by každé dva týdny proletěla kolem měsíce Europa. V primární části mise by se mohla sonda přiblížit Europě až 40x, zůstala by však na oběžné dráze planety Jupiter. Během průletů kolem tohoto ledového měsíce by snímala povrch ve vysokém rozlišení a zkoumala nitro Europy pod ledovou slupkou.

Start mise je plánován na začátek dvacátých let. Následovat by mělo několik let cesty k Jupiteru a teprve potom hlavní vědecká část mise. NASA také počítá, že by se sonda Europa Clipper mohla vzájemně doplňovat s evropskou misí Jupiter Icy Moons Explorer (JUICE).

V novém rozpočtu NASA jsou také finance na vývoj přistávacího modulu, který by zkoumal Europu zblízka. Původně měl modul být součástí mise Europa Clipper a oddělit se po příletu k Jupiteru od hlavní sondy. Nároky na dopravení další sondy však byly příliš velké a je tak možné, že půjde o plnohodnotnou sondu, která poletí k Jupiteru sama.

Pokud sonda Europa Clipper poletí do vesmíru na raketě SLS, mohla by využít přímé trajektorie a dorazit k Jupiteru za tři roky. Ve hře je také start na raketě Atlas V, v tomto případě by sonda využila gravitačních asistencí Venuše a Země, cesta by však zabrala asi 6 let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

celý článek

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek