Z nejvzdálenější hvězdné exploze, zářivé supernovy DES16C2nm, k nám letělo světlo dlouhých 10,5 miliard let. Potvrzuje to studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal, která prezentuje výsledky spektroskopické analýzy tohoto vzdáleného objektu. Jedná se o nejstarší detekované světlo ze supernovy, exploze při které pravděpodobně vznikl objekt označovaný jako magnetar.
Supernova DES16C2nm byla objevena už v srpnu 2016 a do roka byla potvrzena její vzdálenost dalšími třemi velkými teleskopy. Jde o vzácný typ zářivé supernovy (superluminous supernova), která by podle astronomů mohla být projevem vzniku magnetaru, druhu neutronové hvězdy s velmi intenzivním magnetickým polem. V nové studii vědci potvrzují zmíněnou vzdálenost a dodávají výsledky svojí spektroskopické analýzy. Věnovali se červenému posunu u detekovaného světla, který je způsoben rozpínáním vesmíru. Studium ultrafialového světla z těchto objektů může vědcům prozradit informace o množství vznikajících kovů a také o teplotách, které tento proces provází. Pro astronomy je superzářivý typ supernov potenciálním kandidátem pro měření vzdáleností ve vzdáleném vesmíru, podobně jako supernovy Ia, které takto fungují na kratší vzdálenosti. Tyto exploze mají totiž vždy stejnou zářivost, jejich intenzita je tak často ovlivněna zejména vzdáleností od Země.