Aktualizováno: Vesmírná sonda MAVEN dnes vstoupila na oběžnou dráhu Marsu
21. 09. 2014
Po deseti měsících letu dnes úspěšně dorazila vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) ke svému cíli. Vstoupila na eliptickou oběžnou dráhu za pomoci třicetiminutového zážehu, který ji zpomalil natolik, aby mohla být zachycena gravitací Marsu. Úkolem této orbitální sondy bude zkoumat vrchní vrstvy atmosféry planety. Vědci věří, že s novými daty zjistí více o tom, jak přišla rudá planeta o svou atmosféru, které v dávné historii umožňovala existenci kapalné vody na jejím povrchu.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o atmosféře Marsu
Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.
13. 3. 2011 Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.
Jedna z teorií vysvětluje ztrátu atmosféry jako důsledek ztráty magnetického pole. Bez magnetického pole byla planeta po miliony let vystavena silné sluneční radiaci, která postupně "odfoukávala" horní vrstvy atmosféry Marsu až z ní zbylo pouhé torzo, které pozorujeme dnes. Vědci z Univerzity v Leicesteru studují vliv Slunce na atmosféru Marsu a podle jejich zjištění dochází k jejímu řídnutí i dnes a dávají je do souvislosti s tzv. corotating interaction regions (CIR), což jsou nárazové vlny slunečních větrů.
Existuje ale více teorií vysvětlujících ztrátu atmosféry Marsu, další teorie, vychází z aktuálních dat získaných orbitální sondou MRO, a vysvětluje, co se stalo s atmosférickým oxidem uhličitým, který měl tvořit většinu původní atmosféry Marsu podobně jako kdysi na Zemi. Studiem hornin odkrytých v hlubokých kráterech Huygens a Leighton identifikovali vědci uhlíkové sloučeniny s přítomností vápníku a železa. Horniny s takovým složením se na Zemi vyskytují na mořských a oceánských dnech.
Horniny, které vědci studují pomocí přístroje CRISM na palubě MRO, pochází z hloubky až pěti kilometrů pod povrchem a jsou odkryty kamerám orbitální sondy pouze díky dopadu meteoritů. Pokud by se prokázalo, že nejde o náhodnou vrstvu uhlíkových sloučenin ale o globální sedimentační vrstvu přítomnou po celém Marsu, bylo by vysvětleno kam zmizel oxid uhličitý z atmosféry.
Více světla do atmosféry Marsu, jejího složení a historie přinese plánovaná mise NASA Mars Atmosphere and Volatile Evolution Mission (MAVEN) se startem plánovaným na rok 2013. Orbitální sonda MAVEN bude na eliptické oběžné dráze a povrchu Marsu se bude přibližovat natolik, že bude moci analyzovat vzorky z horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zkoumat vliv Slunce na planetu Mars, jeho magnetické pole a ionosféru.
Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Další zprávy z kategorie
MAVEN