Poslední mise, která měla ke stávajícím čtyřem družicím evropského navigačního systému Galileo přidat dvě další, má velké problémy. Raketa Sojuz měla 22. srpna vynést dva satelity na cirkulární oběžnou dráhu ve výšce 23 tisíc kilometrů, místo toho jsou teď ale na eliptické dráze s mnohem větším přiblížením a vzdálením se od Země. Operátoři v letovém středisku ještě stále nerozhodli, zda bude možné družice uvést na správnou orbitu nebo je využít k přesnému určení pozice na povrchu planety.
Evropská vesmírná agentura, která na projektu Galileo spolupracuje s Evropskou Unií, vypouští družice raketami Sojuz U, které nakupuje z Ruska. Problém se patrně objevil na třetím stupni rakety Fregat-MT, kterou vyrábí NPO Lavočkin. Ruské rakety mají v posledních letech časté problémy, ať už při startech s komerčními satelity nebo s meziplanetárními misemi jako byla ruská mise na měsíc Marsu Fobos-Grunt. Samotné satelity jsou v dobrém stavu, jsou plně funkční, mají roztažené solární panely a disponují také více než 70 kilogramy paliva, které mělo pomáhat udržet stabilní oběžnou dráhu po dobu 12 let. Operátoři ESA nyní zkoumají, jak na maximum využít obou satelitů, které stály každý 40 milionů euro. Satelity, nesoucí označení Galileo-FOC FM1 a Galileo-FOC FM2, jsou první plně funkční, oproti čtyřem stávajícím, které byly vypouštěny od roku 2011 jako prototypy, jejichž úkolem bylo ověřit fungování navržených technologií. Celkem bude Galileo sestávat ze 30 družic, které budou Zemi obíhat ve vzdálenosti 23 500 kilometrů. Další družice mají letku rozšířit už letos v prosinci, plně funkční satelitní navigaci by podle plánů měla mít Evropa v roce 2017.