Rychle rotující planetka ukazuje na novou sílu, která ji kromě gravitace drží pohromadě

17. 08. 2014

Planetky (asteroidy) Gravitace

Při pozorování planetky 1950 DA zjistili vědci z Unversity of Tennessee v Knoxville, že pouhá gravitace by ji nemohla udržet pohromadě, rotuje totiž příliš rychle a odstředivé síly by tak měly její jednotlivé části odtrhnout od sebe. Planetka rotuje tak rychle, že astronaut stojící na jejím povrchu by odletěl do vesmíru. Podle studie publikované v magazínu Nature jde o první důkaz, že v jádru planetek působí Van der Wallsovy síly, které je pomáhají držet v celku.

Planetka 2005 YU55

Planetka 2005 YU55 byla objevena v roce 2005 a patří do skupiny NEO objektů, jejichž oběžná dráha je podobná s tou zemskou. Na tomto snímku je planetka zachycena radiovým teleskopem Arecibo v Portoriku při svém průletu kolem Země 19. dubna 2010.

Image credit:

Přímá pozorování planetek ukázala, že nejde o žádné pevné kusy skály, ale spíš o menší kameny, které spolu s prachem tvoří hroudu držící pohromadě. Podle dosavadních teorií to bylo díky gravitaci a tření jednotlivých částí. Rychle rotující planetka 1950 DA však ukázala, že ve hře musí být ještě další faktor. Tím by měly být Van der Wallsovy síly působící mezi molekulami. Tyto síly jsou slabší než kovalentní síly nebo vodíkové můstky, společně s gravitací však dokáží udržet planetku pohromadě.

K tomuto závěru dospěli vědci po zkoumání hustoty planetky 1950 DA a jejího pohybu při oběhu Slunce v hlavním pásu asteroidů. Už dříve získali dala z rozpadu komety P/2013 R3, jehož následky loni zpozoroval Hubblův teleskop.

Pokud by se tato teorie potvrdila, byly by to dobré zprávy pro případ, že by do Země měla narazit planetka podobného složení. Relativně malý kinetický náraz by ji mohl ještě před dopadem zneškodnit pouhým nárazem impaktoru. Další zkoumání teprve ukáží skutečné složení malých vesmírných objektů. Více informací zřejmě budeme mít už v listopadu, kdy se chystá přistát modul Philae na povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko (více o misi Rosetta).