Vědcům se podařilo s pomocí dat z orbitální sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistit, že teplota v atmosféře Marsu stoupá a klesá hned dvakrát během jednoho dne. Jedno teplotní maximum nastává bez velkého překvapení v poledne, o půlnoci ale přichází další. S pomocí počítačových modelů vědci přišli na to, že za tímto efektem stojí lehká oblaka vodního ledu, která se vyskytují ve výškách mezi deseti a třiceti kilometry v rovníkové oblasti.
Tento efekt pozorovali vědci už v 70. letech, připisovali jej ale prašné atmosféře, která tehdy zrovna na Marsu panovala. S novými daty je zřejmé, že teplotní výkyvy nastávají i v čisté atmosféře a dosahují rozdílu až 58 °C. Za teplotními výkyvy v noci by měly stát drobné krystalky vodního ledu, které v atmosféře Marsu vytváří tenká oblaka podobná cirrům (cirrus) v zemské atmosféře. Tyto mraky absorbují infračervené světlo přicházející z povrchu planety a oteplují tak atmosféru planety. Přestože Mars má velmi řídkou atmosféru oproti Zemi, probíhají v ní procesy, o kterých jsme doposud nevěděli. Při úvahách o tom, jak atmosféra na sousední planetě funguje teď budou vědci muset pracovat i s mraky, které mají na teplotní mapu planety výraznější vliv než se předpokládalo. Již brzy budou mít vědci k dispozici také nová data z orbitální sondy MAVEN, jejímž hlavním úkolem je právě studie atmosféry Marsu, na svou cestu by měla odletět koncem letošního roku.MAVEN Imaging Ultraviolet Spectrograph
Orbitální sonda MAVEN bude vybavena spektrografem, který bude detailně zkoumat horní vrstvy marťanské atmosféry.