Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.
Infračervené záření vydávají různé objekty, od planetek, přes hvězdy až po černé díry. U rentgenového už to tak pestré ale není, jde o vysoce energetické záření, jehož zdrojem jsou často oblasti v okolí černých děr. Podle vědců jsou černé díry jedinými zdroji schopnými zplodit pozorovanou intenzitu a množství rentgenového záření. Studie začala vznikat v roce 2005, kdy astrofyzik Alexander Kashlinsky spolu se svým týmem začal v datech získaných z vesmírného teleskopu Spitzer pozorovat slabé infračervené záření na pozadí. V následujících letech od infračervených signálů oddělil známé zdroje infračerveného záření a získal tam mapu kosmického infračerveného pozadí (Cosmic Infrared Background, CIB). Podobným postupem došlo k vytvoření mapy v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Přestože vědci nemají přímý důkaz o tom, že se jedná o záření z velmi vzdálené minulosti, mají několik indicií, které je k tomu vedou. Je proto třeba si uvědomit, že nejde o nezvratný důkaz. Překrývání některých zdrojů však vědce vede k závěru, že v době formování prvních intergalaktických struktur hrály černé díry větší roli, než se doposud uvažovalo.