Fyzikové určili spodní hranici pro masu temné hmoty, popřeli tak výsledky hned několika experimentů

Podle fyziků z Brown University a jejich reportu v Physical Review Letters musí mít částice temné hmoty masu nejméně 40 GeV (gigaelektronvoltů). Tento objev popírá hned několik nedávných experimentů (DAMA/LIBRA, CoGeNT a CRESST), které údajně temnou hmotu detekovaly, avšak ne tak masivní jako nově stanovený limit.

Trpasličí galaxie pozorované teleskopem Fermi

Trpasličí galaxie pozorované teleskopem Fermi Fyzikové z Brown University studovali sedm malých galaxií s pomocí dat z vesmírného teleskopu Fermi. Výsledky jejich studie ukazují, že masa částic temné hmoty by měla být větší než 40 GeV.



Temná hmota by podle fyzikálních teorií mohla tvořit až 25 % celého vesmíru, astronomové ji ale nemohou přímo pozorovat, protože nevydává žádné elektromagnetické záření. Její existence je patrná z gravitačního vlivu na běžně viditelnou hmotu, která tvoří pouhých několik procent celkové hmoty vesmíru.

O detekci temné hmoty se pokouší hned několik podzemních experimentů, kterým se podařilo zachytit ve svých detektorech částice o mase 7-12 GeV, což je 4x méně než nově stanovený limit. "Kdyby temná hmota měla menší masu než 40 GeV, bylo by ve vesmíru příliš mnoho temné hmoty, více než dnes pozorujeme a vesmír by se rozpínal výrazně rychleji," řekl Savvas Koushiappas spoluautor studie.

Fyzikové z Brown University studovali sedm trpasličích galaxií obíhajících Mléčnou dráhu prostřednictvím veřejně dostupných dat z vesmírného teleskopu Fermi. K jejich zpracování využili nového statistického přístupu, se kterým spočítali míru s jakou se vzájemně anihilují částice a antičástice. Trpasličí galaxie si vybrali proto, že se zdají být plné temné hmoty, pohyby hvězd v těchto galaxiích jsou totiž se započítáním pouze běžné hmoty nevysvětlitelné.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Temná hmota

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek

Na teleskop Euclid byly instalovány vědecké přístroje

Na základní konstrukci evropského vesmírného teleskopu Euclid byly ve francouzském městě Toulouse instalovány optické a infračervené přístroje. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je nyní plánován na rok 2022.

celý článek

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

celý článek

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

Vědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

S pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

Mezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

celý článek