Silný záblesk gamma záření odhalil překvapující složení dvou vzdálených galaxií

Mezinárodní tým astronomů prozkoumal s pomocí teleskopu VLT záblesk gamma záření GRB 090323 vycházející z galaxie vzdálené 12 miliard světelných let a zjistil, že kompozice dvou takto vzdálených galaxií obsahuje mnohem těžší prvky než se doposud považovalo za možné tak brzy po velkém třesku. Pozorovaná galaxie, ze které gamma záření vyšlehlo, a další v její blízkosti, kterou tento paprsek prošel na cestě k Zemi, obsahuje podle měření větší množství těžkých prvků než Slunce.

Gamma záření

Gamma záření Ilustrace Evropské jižní observatoře zobrazující záblesk gamma záření procházející dvěma galaxiemi.



Záblesky gamma záření jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru, vznikají při supernovách nebo velkých vesmírných kolizích. Netrvají ale příliš dlouho, což jejich pozorování ztěžuje. Astronomové tak analyzují zdroje gamma záření zejména ve viditelném a infračerveném světle, krátce po explozi. Záblesk GRB 090323, který zřejmě vznikl při supernově, zachytil jako první vesmírný teleskop NASA Fermi a brzy po něm také Swift, necelý den po detekci záblesku jej už astronomové pozorovali pomocí VLT (Very Large Telescope), který je umístěn v Chile a obsluhuje jej organizace ESO (European Southern Observatory).

Samotné galaxie jsou příliš temné a vzdálené na to, aby je mohli astronomové pozorovat přímo, využívají tedy záření z objektu za pozorovanou galaxií, které jí prochází. Materiál v ní obsažený působí jako filtr a absorbuje část světla v určitých vlnových délkách. Astronomové tak získají informace o tom, jaké prvky se v galaxii vyskytují a v jakém množství.

Těžké prvky vznikají ve hvězdách a do volného vesmíru se dostávají při explozích supernov, čím starší galaxie, tím těžší prvky by měla obsahovat, protože v ní existovalo několik generací hvězd. Nová pozorování ale přinášejí otázku, zda tomu tak skutečně je, astronomové a astrofyzikové se nyní pokouší zformulovat teorii, která by tato pozorování popsala.

V pozorovaných galaxiích zřejmě musí docházet k masivnímu formování a zániku hvězd, aby byl podíl těžkých prvků takový jak jej astronomové pozorují. Obě galaxie jsou ve skutečnosti tak blízko sobě, že je pravděpodobné, že procházejí vzájemnou kolizí, která by mohla vlnu zrodu nových hvězd vyvolávat.

"Měli jsme velké štěstí, že jsme mohli pozorovat GRB 090323 ještě když byl dostatečně jasný, díky tomu jsme získali úžasně detailní data. Záblesky gamma záření netrvají příliš dlouho a získat kvalitní data není jednoduché. Doufáme, že se na tyto galaxie budeme moci brzy podívat s citlivějším vybavením, jako bude například nový teleskop ESO E-ELT," řekla hlavní autorka studie Sandra Savaglio.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie VLT

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

V obyvatelné zóně sousední hvězdy Alfa Centauri A by se mohla nacházet exoplaneta

Analýza pozorování v infračerveném spektru odhalila u sousední hvězdy slabý signál, který by mohl znamenat existenci exoplanety. Zatím se nicméně jedná pouze o kandidátský objekt, který bude muset být ještě potvrzen. Potenciální planeta se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A podobné Slunci, kde jsou vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

Výkonný teleskop VLT vyfotil exoplanetu ve vzdálenosti 63 světelných let

Do dnešního dne bylo objeveno několik tisíc exoplanet, jen pár desítek z nich však bylo pozorováno přímo. Většina exoplanet byla pozorována buď tak, že částečně zastínila světlo hvězdy, nebo bylo možné detekovat, jak na hvězdu působí svou gravitací. Astronomům se nyní podařilo rozšířit ne příliš početné řady exoplanet přímo vyfocených ve viditelném nebo infračerveném světle o Beta Pictoris b.

První snímek systému několika exoplanet u hvězdy podobné Slunci

Astronomům se podařilo zachytit dvě exoplanety u hvězdy TYC 8998-760-1 na jednom snímku. Jde o první přímou fotografii více exoplanet u hvězdy, která se podobá Slunci. Fotografie byla pořízena teleskopem VLT (Very Large Telescope) v Čile, který provozuje organizace ESO (European South Observatory), jejímž členem je také Česká republika.

Astronomové potvrdili existenci exoplanety u sousední hvězdy

Pomocí přístroje ESPRESSO na teleskopu VLT se vědcům podařilo potvrdit existenci exoplanety Proxima Centauri b. Jde o nejbližší potvrzenou exoplanetu sluneční soustavě, která má navíc velikost podobnou Zemi, a vědce tedy velmi zajímá. Zároveň také změřili její parametry s vysokou přesností.