Astronomové z americké univerzity přišli na to, jak vznikají tajemné modré hvězdy

04. 11. 2011

Hvězdy Hvězdokupy Bílý trpaslík

Modří opozdilci (blue stragglers) jsou staré hvězdy, které se zdají být mladší než ve skutečnosti jsou. Astronomové je pozorují ve hvězdokupách, ve kterých vznikají všechny hvězdy najednou, modří opozdilci ale září jasným namodralým světlem, což naopak indikuje, že jsou mladší než hvězdy v jejich okolí. Astronomové z Chicagské Northwestern University přišli podle studie publikované v časopise Nature s důkazem objasňující vznik této kategorie hvězd, jsou to kanibalové, kteří pomalu konzumují svého souputníka.

Střed Mléčné dráhy

Centrum naší galaxie zachycené Hubblovým teleskopem při hledání masivních exoplanet v blízkosti jejich mateřských hvězd. Při tomto průzkumu se astronomům podařilo najít 42 "modrých opozdilců" vyznačených zeleným zakroužkováním. Jde o hvězdy, které nezapadají do svého okolí, protože se zdají být mladší než sousední hvězdy.

Image credit:

Existence modrých opozdilců astronomy znervózňovala už od jejich objevení v roce 1953, tyto hvězdy totiž nezapadaly do svého okolí a neodpovídaly žádné teorii evoluce hvězd. Časem se objevilo několik tezí, které se snažily jejich původ vysvětlit v podstatě dvěma různými způsoby, buďto museli modří opozdilci odněkud získávat množství hmoty, nebo se do svého okolí dostaly odjinud.

Astronom Aaron M. Geller spolu s Robertem Mathieu využili ke svému pozorování observatoř WIYN v Arizoně, jejíž optický teleskop zaměřili na hvězdokupu NGC 188 v souhvězdí Cepheus. NGC 188 je jednou z nejstarších hvězdokup, přesto se v ní nachází 21 známých masivních modrých hvězd (z celkových tří tisíc v celé hvězdokupě). Svá pozorování využili k porovnání několika hlavních teorií vzniku modrých opozdilců, zaměřili se hlavně na kolize hvězd, jejich spojení a také na transfer hmoty mezi hvězdami.

Při zkoumání modrých opozdilců přišli na to, že většina těchto hvězd jsou součástí binárního systému. "Ve skutečnosti nás k našemu závěru navedli právě souputníci modrých opozdilců, kteří dokonce nejsou ani vidět" řekl Aaron Geller. Gravitační efekt ukrytých partnerů sledovaných hvězd je jasně prozradil svým gravitačním vlivem na pozorované hvězdy. Jejich masa se podle pozorování astronomů pohybuje kolem poloviny masy našeho Slunce, což odpovídá kategorii bílých trpaslíků, zbylých jader hvězd, které přišly o své horní vrstvy.

Zbylé teorie kolize nebo sloučení hvězd by vyžadovaly mnohem větší masu sekundární hvězdy, podle astronomů Gellera a Mathieu to znamená, že modří opozdilci vznikají přenosem hmoty mezi hvězdami. Masivní modré hvězdy nasávají horní vrstvy svého souputníka, což jim dovoluje spalovat materiál ve svém nitru ve větší míře, a to dává vznik modré barvě, kterou astronomové pozorují.

Geller a Mathieu se v příštím roce dočkají možnosti pozorování hvězdokupy NGC 188 vesmírným teleskopem Hubble. Silnější přístroj jim dovolí zaměřit se právě na souputníky modrých opozdilců, což, jak doufají, jim pomůže vnést další světlo do evoluce těchto tajemných hvězd.