Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

V centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Předchozí měření vesmírným teleskopem Fermi odhalila, že paprsky gamma záření emitované z Krabí mlhoviny, dosahují hodnot až 20 gigaelektronvoltů (GeV), případné vyšší hodnoty ale Fermi naměřit neumí. Doktor Otte, který je vedoucím autorem studie, ale tušil, že navzdory stávajícím teoriím mohou být energetické hodnoty ještě vyšší, zkusil tedy prozkoumat střed Krabí mlhoviny se soustavou teleskopů VERITAS (Very Energetic Radiation Imaging Telescope Array System).

Nová měření ukázala, že hodnoty výrazně přesahují 100 GeV a možná se dokonce blíží teraelektronvoltu. "Jsou to mnohem, mnohem vyšší energie, než se doposud myslelo, že mohou vycházet z pulzaru" řekl doktor Otto, podle kterého teď bude nutné přepracovat modely vysvětlující vysokoenergetické záření ve vesmíru. 

Zatím ale vědci nemají dostatek informací na to, aby procesy probíhající v Krabí mlhovině vysvětlili. Doktor Otte se už teď nemůže dočkat, až observatoř v létě 2012 projde sérií vylepšení, která udělají její senzory citlivější.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.