Ne příliš jasná hvězda nese pojmenování SDSS J102915+172927 a nachází se v souhvězdí Leo, to však pouze při pohledu ze Země, jinak se nachází asi 3500 světelných let nad hlavním diskem Mléčné dráhy. Tato hvězda je výjimečná svým složením, a to dokonce natolik, že se vymyká stávající teorii o vzniku hvězd. Pokud se výsledky pozorování evropských astronomů potvrdí je možné, že bude nutné znovu zhodnotit co víme o životě hvězd.
Astronomové při analýze složení hvězdy SDSS J102915+172927 zjistili, že obsahuje velmi malé množství prvků těžších než je vodík nebo helium. Podle současných teorií jsou však těžké prvky jako jsou kovy nutné pro kondenzaci plynů, ze kterých následně hvězdy vznikají. Bez dostatečné gravitace v centru oblaku nedojde k zažehnutí termojaderné reakce a místo hvězdy vznikne například hnědý trpaslík. Ke svým pozorováním použili astronomové Very Large Telescope (VLT) v chilských horách, který operuje European Southern Obesrvatory (ESO). Světlo ze vzdálené hvězdy analyzovali pomocí nástrojů X-shooter a UVEX, s jejichž pomocí zjistili chemické složení hvězdy, podle těchto výsledků má tato hvězda nejnižší obsah prvků težších než helium ze všech doposud zkoumaných hvězd. Podíl kovů (v astronomickém pojetí jsou kovy všechny prvky těžší než helium) ve hvězdě SDSS J102915+172927 je 20 tisíckár menší než ve Slunci. Množství kovu ve hvězdě je astronomy používán jako jeden z faktorů pro určení jejího stáří. Vodík a helium, společně reltativně velmi malým objemem lithia zřejmě byly vytvořeny už za velkého třesku. Všechny ostatní prvky se do vesmíru dostaly až s prvními explozemi supernov, čím starší hvězda, tím méně kovů v sobě obsahuje, hvězdy SDSS J102915+172927 by tedy mohla být velmi stará. Nicméně podle této teorie by měla obsahovat mnohem větší podíl právě lithia, které však astronomové nenašli. Existence této hvězdy je zatím opředena tajemstvími, astronomové z ESO ale upozorňují, že nemusí jít o příliš výjimečný úkaz, protože už mají několik dalších kandidátů s podobnými vlastnostmi.