Globální síť teleskopů vznikne propojením tří oddělených pozemních systémů v Evropě, Africe a Austrálii společně s vesmírným teleskopem MAXI Japonské vesmírné agentury umístěným na ISS. Nový projekt financovaný Evropskou radou pro výzkum umožní vědcům sledovat kompletní hvězdnou oblohu, kde se chtějí zaměřit na studium vzácných událostí ve vesmíru jako jsou exploze supernov nebo kolize neutronových hvězd. Projekt se jmenuje 4 Pi Sky a momentálně probíhá nábor pracovníků, kteří budou globální systém obsluhovat.
Vytvořením globální sítě budou vědci schopni sledovat nové jevy, které doposud mohli jednoduše propásnout, protože jejich pozemní teleskopy v danou denní dobu mířily na opačnou stranu planety. "Teď se teprve ukáže, co s našimi teleskopy všechno dokážeme" řekl Rob Fender, vedoucí projektu 4 Pi Sky ze Southampton University. Jednu část globálního systému tvoří MeerKAT, systém 64 radiových teleskopů ve výstavbě v Jihoafrické republice, jeho cílem na hvězdné obloze budou magnetické jevy, vývoj galaxií nebo třeba temná hmota. V Austrálii leží druhá část 4 Pi Sky - Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP), která bude po svém dokončení v roce 2012 studovat rádiové vlny z hlubokého vesmíru. Poslední součástí projektu je evropský systém LOw Frequency ARray (LOFAR), jehož směrovatelné antény leží v několika zemích střední a západní Evropy. Efektivní rozloha sběru nízkofrekvenčních radiových vln asi jednoho kilometru čtverečního z něj činí doposud největší postavený radiový teleskop, tvoří jej 15 000 malých antén a 77 větších pozorovacích stanic. Africký MeerKAT a Australský ASKAP jsou budovány jako technologické demonstrátory ve snaze přesvědčit společenství 20 zemí, včetně EU a USA, o vybudování plánovaného obřího radiového teleskopu Square Kilometre Array (SKA) na jejich území. SKA by měl od roku 2019 poskytnout 50krát citlivější pozorování hvězdné oblohy než kterýkoliv současný přístroj, na jižní polokouli se bude stavět protože je z ní lepší výhled na Mléčnou dráhu.