Po vypočítání hmotnosti exoplanety TOI 1853 b vědci zjistili, že má nezvykle vysokou hustotu. Její poloměr je srovnatelný s Neptunem, je ale téměř 4x těžší. Taková hustota není u podobně velkých planet běžná a vědci si nejsou jistí, jakým způsobem taková tělesa vznikají. TOI 1853 b se svými charakteristikami podobá jiné nedávno objevené exoplanetě TOI 332 b.
U malé oranžové hvězdy TOI 332 se astronomům podařilo identifikovat exoplanetu velikosti Neptunu. To by nebylo nic až tak významného, kdyby tato planeta neměla hustotu o 75 větší než Země. Zatím není zřejmé, jakým způsobem mohla tato exoplaneta vzniknout.
Astronomům se podařilo objevit novou masivní exoplanetu obíhající červeného trpaslíka TOI 4860. Velikost nově objevené planety však vědci nedokáží vysvětlit - u tak malé hvězdy by totiž neměla vzniknout.
Astronomům se pomocí vesmírných dalekohledů Jamese Webba a TESS podařilo charakterizovat malého hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 19467. Podle nové studie má primární hvězda 96 % hmotnosti Slunce a trpaslík 7 %. Stáří systému vědci odhadují na 9,4 miliard let - tedy zhruba dvojnásobek oproti Slunci.
U červeného trpaslíka TOI 4342 byla objevena dvojice vzájemně si podobných exoplanet. Obě jsou větší než Země a zároveň menší než Neptun a hvězdu obíhají velmi blízko, rok na nich trvá pouhých několik dní. Nový planetární systém by mohl být vhodný pro komparativní atmosférické studie.
Astronomové vedení Keivanem Stassunem do detailu prozkoumali mladou hvězdu 2M1222-57 (2MASS J1222-5737) a zjistili, že jsou v systému hned tři. V centrální části je zákrytová dvojhvězda obklopená diskem plynů a ve větší vzdálenosti se nachází ještě třetí slabě zářící objekt.
Astronomům se podařilo najít v datech z teleskopu TESS novou exoplanetu u hvězdy TOI 1695. Její existenci se jim podařilo potvrdit pomocí infračerveného spektropolarimetru SPIRou na Canada France Hawaii Telescope. Planeta TOI 1695 b je 2x větší než Země a vědci ji zařadili do kategorie sub-Neptunů.
Nový výzkum ukazuje, že exoplaneta Gliese 1252 b zřejmě nemá žádnou atmosféru. Vyplývá to z nově publikované studie, ve které vědci využili data z teleskopů TESS a Spitzer. Planeta u malé hvězdy vzdálené 67 světelných let je zatím nejmenším objektem, u kterého vědci podobně detailní měření provedli. Je jen o něco větší než Země, svou hvězdu ale obíhá tak blízko, že její povrch je vystaven teplotám dosahujícím 1 200 °C, kdy tají kovy jako zlato, stříbro nebo měď.
U hvězdy TOI 3757 se astronomům podařilo objevit exoplanetu o velikosti planety Jupiter, její hmotnost je však pouze pětinová. Svou mateřskou hvězdu obíhá velmi blízko, což vede ke zvýšení teplot a nafouknutí. Podle nového výzkumu se jedná o exoplanetu s nejmenší hustotou obíhající červeného trpaslíka.
Astronomům se pomocí teleskopu TESS podařilo identifikovat oscilace ve světelné křivce binárního systému 12 Boötis. Tentokrát se ale nejednalo o exoplanetu. Vědci předpokládají, že tyto výkyvy ve světelné křivce vznikají stejně jako u Slunce prostřednictvím konvekčního proudění blízko povrchu hvězdy.
Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety u hvězdy TOI 1272 patřící do kategorie tzv. horkých Neptunů. Pohybují se ve vzdálenosti od hvězdy, kterou vědci označují jako poušť horkých Neptunů, protože zde podobné exoplanety vidí jen zřídka. Obě exoplanety mají kolem 25 hmotností Země a svou hvězdu oběhnou jednou za 3 a 9 dní.
Gaia je evropský vesmírný teleskop, jehož hlavním úkolem je mapování pozice hvězd v naší galaxii. Jeho data však mohou posloužit také k detekci tzv. tranzitů, tedy přechodů planet před hvězdou, které vedou ke krátkému snížení jasnosti hvězdy. Astronomové vedení Aviadem Panahim nyní reportují potvrzení existence dvou velkých exoplanet detekovaných teleskopem Gaia.
Astronomům se podařilo potvrdit existenci trojice nových exoplanet TOI-1820 b, TOI-2025 b, a TOI-2158 b. Jejich signály se nacházely v datech z teleskopu TESS. Ve všech třech případech se jedná o planety zhruba velikosti Jupitera, které obíhají hvězdy podobné Slunci.
Hvězda TOI 500 (Gliese 9224) se nachází 155 světelných let od Slunce a už dříve u ní byla objevena tranzitující exoplaneta TOI 500 b. V nové studii nyní astronomové reportují objev dalších tří planet, které svou gravitací působí na hvězdu. Nově objevené exoplanety mají hmotnost mezi 5 a 33 hmotnostmi Země.
Astronomům vedeným Alainem Lecavelierem se podařilo napočítat hned 30 komet, které obíhají blízkou hvězdu Beta Pictoris. Pomohl jim k tomu vesmírný teleskop TESS, který hvězdu pozoroval celkem 156 dní. Přístroj zaznamenal přechody komet před hvězdou, které způsobily její slabé pohasnutí.
Hvězda Gliese 239 se nachází 33 světelných let daleko od Slunce. Jedná se o relativně zářivého červeného trpaslíka, který má asi polovinu hmotnosti Slunce. V datech získaných vesmírným teleskopem TESS zde teď astronomové našli 2 malé skalnaté exoplanety. Svou hvězdu obíhají velmi blízko a na jejich povrchu proto panují vysoké teploty. Relativní blízkost z těchto planet dělá vhodné kandidáty na průzkum atmosféry pomocí JWST.
Pomocí vesmírného teleskopu TESS se astronomům podařilo objevit exoplanetu TOI 1710 b, která obíhá hvězdu podobnou Slunci. Tato exoplaneta zdánlivě připomíná planetu Neptun ve sluneční soustavě, nachází se ale velmi blízko svojí hvězdy, kterou oběhne za 24 dní. Podle autorů nové studie se jedná o jeden z nejlepších cílů z této kategorie exoplanet pro průzkum atmosféry.
Astronomové vedení Simonem Scaringi popsali nový druh novy - exploze, která nastává, když bílý trpaslík pohlcuje hmotu ze sousední hvězdy. Nově identifikovaná exploze je výrazně menší a trvá kratší dobu než běžná nova.
Tým astronomů, jehož součástí je také několik Čechů, oznámil objev exoplanety TOI 1268 b. Jde o plynného obra, který se svou hmotností blíží planetě Saturn a svou hvězdu obíhá velmi blízko, řadí se proto do kategorie tzv. horkých Saturnů. Hvězda TOI 1268 je podle nové studie mladší než miliardu let, což z její planety dělá nejmladší ve své kategorii.
Vesmírný teleskop TESS s úkolem hledat exoplanety pokořil hranici 5 tisíc kandidátů. Jedná se o seznam signálů u sledovaných hvězd, které by mohly být interpretovány jako exoplanety. Ještě před rokem to bylo pouhých 2 400 kandidátů. Z těchto kandidátů bylo zatím potvrzeno 175 nových exoplanet.
Analýzou dat z teleskopů TESS, Hubble a Spitzer se astronomům podařilo identifikovat molekuly vody v atmosféře loni objevené exoplanety TOI-674 b. Tato planeta obíhá malou hvězdu vzdálenou 150 světelných let a je o něco větší než Neptun.
Astronomové vedení Brianem Powellem našli v datech z teleskopu TESS nezvykle se chovající hvězdu. Objekt s označením TIC 40079922 má variabilní jasnost, která by mohla být způsobena například oblakem materiálu na její oběžné dráze. Tato doposud ne příliš probádaná hvězda se tak zařadila mezi dalších 15, u kterých bylo podobné chování také pozorováno (mezi nimi také například známá Tabby's Star).
Exoplaneta GJ 367 b (Gliese 367 b, TOI 731) je velká asi jako Mars a obíhá svou hvězdu velmi blízko, oběhne ji za necelých 8 hodin. Na to, jak je drobná, má nicméně velkou hmotnost: podle nové studie je v průměru téměř hustá jako železo. Díky její blízkosti je exoplaneta GJ 367 b vhodným kandidátem na další průzkum.
Ve vzdálenosti 860 světelných let se astronomům podařilo objevit novou exoplanetu. TOI-2109b se nicméně mezi ty potenciálně obyvatelné rozhodně nezařadí - nachází se totiž velmi blízko svojí hvězdě. Je dokonce tak blízko, že má nejkratší rok, ze všech dosud objevených horkých Jupiterů. Zároveň jde o druhou nejteplejší známou planetu.
Nejbližší exoplaneta se nachází hned u sousední hvězdy Proxima Centauri, která je od Slunce vzdálená 4,2 světelných let. Objevena byla měřením drobného pohybu hvězdy, způsobeným gravitací exoplanety v roce 2016. Touto metodou se vědcům podařilo vypočítat, jak hmotná by planeta Proxima b mohla být (1,24-2,06 hmotností Země). Aby však zjistili víc o její velikosti a složení, potřebovali by tranzit, nebo přímé pozorování.
Ve vzdálenosti 65 světelných let se astronomům podařilo najít dvě exoplanety obíhající červeného trpaslíka LHS 1678. V obou případech se jedná o malé skalnaté planety menší než Země. Exoplaneta LHS 1678 b má pouze 0,7 poloměru Země a patří tak mezi nejmenší známé exoplanety.
Nově objevená masivní exoplaneta TOI-3362 b má eliptickou oběžnou dráhu a vědci předpokládají, že se postupně přibližuje svojí hvězdě. Podle vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters má dokonce nejprotáhlejší orbitu ze všech známých exoplanet s periodou kratší než 30 dní. Exoplaneta je zřejmě v procesu migrace blíž k hvězdě, což z ní učiní tzv. horký Jupiter.
S pomocí vesmírného teleskopu TESS se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu TOI-1201 b. Nachází se v binárním hvězdném systému vzdáleném 123 světelných let. Podle hustoty a vzdálenosti od hvězdy zařadili astronomové tuto exoplanetu do kategorie tzv. teplých mini-neptunů, tedy plynných planet menších než Neptun a s vyššími teplotami.
Skupina astronomů vedená Teruyukim Hiranem objevila v datech z teleskopu TESS dvojici skalnatých exoplanet, které obíhají velmi blízko svých mateřských hvězd. Exoplanety TOI-1634 b a TOI-1685 b obíhají červené trpaslíky a jeden rok na nich trvá méně než jeden den. V případě první z nich se jedná o největší známou exoplanetu s takto krátkým rokem, její poloměr je o 75 % větší než poloměr Země.
Mezinárodní tým astronomů vedený Robertem Wellsem ohlásil objev nové exoplanety TOI-2406 b v datech z teleskopu TESS. Jedná se o objekt asi 3x větší než Země u malé hvězdy ve vzdálenosti 180 světelných let. Podle vědecké studie se jedná o zatím největší známou exoplanetu z kategorie subneptunů (planeta Neptun má 3,8 poloměrů Země). Kombinace drobné hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků a velké exoplanety je podle vědců překvapivá, aktuální modely totiž nedokáží jednoznačně popsat vývoje takového hvězdného systému.
Astronomové využili výkonný teleskop VLT (Very Large Telescope), aby zjistili více informací o systému exoplanet u blízké hvězdy L 98-59. Pomocí metody radiální rychlosti se jim u ní podařilo najít novou exoplanetu a odhadnout hmotnosti planet, které zde byly objeveny před 2 roky teleskopem TESS. Díky kombinaci různých metod detekce exoplanet vědci zjistili hmotnost i velikost u tří z nich. To jim umožňuje odhadnout strukturu a složení těchto vzdálených světů. Jedna z planet by dokonce mohla být vodním světem.
Ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let se nachází hvězda, která míří vysokou rychlostí ven z Mléčné dráhy. To je pravděpodobně výsledek exploze supernovy v binárním systému, která hvězdu vymrštila do volného vesmíru. Tento bílý trpaslík LP 40-365 byl nyní detailně prozkoumán týmem astronomů a byla u něj zjištěna pravidelná perioda kolem 9 hodin. Podle nové studie je to překvapivě nízká rychlost, vzhledem k tomu, že možná jedná o pouhý fragment hvězdy, který přežil supernovu.
Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.
Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.
Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.
Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) našel trojici exoplanet z nichž jedna má velikost mezi Zemí a Marsem. Hvězda, kterou planety obíhají, je blízký červený trpaslík L 98-59 ve vzdálenosti 34,6 světelných let. Žádná z těchto objevených planet se nicméně nenachází v obyvatelné zóně hvězdy. Planeta L 98-59b je nicméně zatím nejmenší objevená teleskopem TESS, který hledá exoplanety od loňského roku.