17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.
Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.
Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v zorném poli teleskopu objevila 25. října a opustila jej po průletu kolem slunce 30. října. Kromě observatoře SOHO zachytila kometu také družice STEREO (Solar and Terrestrial Relations Observatory), tentokrát ale z jiného úhlu, protože obíhá Slunce za naší planetou.
Prvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.
AKTUALIZOVÁNO: Družice NASA ACE (Advanced Composition Explorer), která se nachází na okraji magnetosféry Země, zaznamenala dnes v 11 ráno zvýšené množství nabitých částic. Znamená to, že okraj sluneční bouře dorazil k Zemi. Ihned poté začaly přístroje na Zemi registrovat změny v magnetosféře naší planety. Zatím se jedná pouze o bouři G1 (na stupnici G1-G5), lze však očekávat nárůst její intenzity.
Vesmírná solární observatoř STEREO Ahead zachytila 3. října kometu Elenin na její cestě od Slunce k Zemi, kolem které proletí v 84násobku vzdálenosti Země od Měsíce. Vesmírná sonda STEREO Ahead, je jedna ze dvou sesterských družic pozorujících Slunce, obíhá Slunce před Zemí a má zrovna kometu ve svém zorném poli.
Vědci už dlouho pozorují Slunce a jeho vliv na dění na Zemi, díky vesmírným sondám STEREO, které jej pozorují ze dvou míst oběžné dráhy naší planety, se podařilo sledovat celý průběh koronálního výronu hmoty (CME). Informace získané těmito pozorováními by mohly přispět k lepšímu pochopení procesů, které na Slunci probíhají a také průběh solárních bouří, které jsou jimi vyvolávané.
Slunce je na počátku většiny změn ve sluneční soustavě. Nabité subatomární částice i silné energetické záření unikají z povrchu Slunce do solárního systému a nejsou vůbec tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Vědci se odjakživa snaží pochopit a popsat procesy, které ve Slunci probíhají, jen tak budou totiž schopni vesmírné počasí předpovídat. Za tímto účelem vyslala v roce 2006 NASA ke Slunci dvě vesmírné sondy STEREO, každá z nich sleduje jinou polovinu hvězdy a společně kontinuálně snímají její povrch.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
26. 10. 2006
25. duben 2021 
Mars
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
