Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.
Obrovské planetární bouře se na Saturnu objevují zhruba jednou za 20-30 let. Nejsou tak výrazné jako na sousedním Jupiteru, který se chlubí Velkou červenou skvrnou, přesto už bylo na Saturnu pozorováno šest bouří. Nejnovější z nich začala v roce 2010 a její vývoj zachytila orbitální sonda Cassini. Nový výzkum nyní ukazuje, že následky takových bouří přetrvávají pod hustými oblaky hluboko v atmosféře planety po desítky let.
NASA zveřejnila nové snímky planety Saturn pořízené 25. června dalekohledem Jamese Webba (JWST). Na snímku se kromě planety a jejích prstenců nachází také několik měsíců. Viditelné jsou také struktury v atmosféře planety, kterou dalekohled JWST poprvé vyfotil v blízkém infračerveném spektru o vlnové délce 3,23 mikronů.
Vědcům se podařilo v datech ze sondy Cassini objevit známky fosforu v materiálu, který z ledového měsíce Saturnu uniká v puklinách na jižním pólu. Tento prvek je společně s už pozorovanými organickými sloučeninami jedním ze základních stavebních kamenů života. Podle NASA se jedná o první detekci fosforu v oceánu mimo Zemi.
Dalekohled Jamese Webba zachytil na nově zveřejněném snímku materiál, který tryská z jižního pólu Enceladu, měsíce planety Saturn. K překvapení vědců sahá oblak tohoto materiálu až 10 tisíc kilometrů od Enceladu.
Mimas je malý měsíc obíhající planetu Saturn. Na první pohled jde o zmrzlé těleso bez jakékoliv aktivity. Data z dnes už vysloužilé sondy Cassini však odhalila specifickou oscilaci v jeho rotaci, která by se dala vysvětlit přítomností podpovrchového oceánu. Jeho existenci nyní podporují také nově provedené simulace vývoje měsíce od vzniku jeho obřího kráteru Herschel.
Původ prstenců planety Saturn a sklonu jeho osy je zatím neznámý. Pozorované postupné vzdalování největšího měsíce Titanu by mohlo způsobit změnu sklonu osy prostřednictvím specifické rezonance s planetou Neptun. Data ze sondy Cassini nicméně ukazují, že systémy v této rezonanci nejsou, i když jim k tomu chybí pouze kousek. Podle počítačových simulací by vše mohla vysvětlit přítomnost dalšího velkého dnes už neexistujícího měsíce. Tento měsíc by také mohl stát za vznikem prstenců.
Vesmírná sonda Cassini v roce 2014 ukázala, že měsíc Mimas má drobné výkyvy ve své rotaci. To by šlo vysvětlit buďto nesourodým vnitřkem měsíce, nebo ukrytým oceánem. Nové počítačové modely nyní ukazují, že existence oceánu uvnitř tohoto měsíce je možným vysvětlením jeho chování. Zda tomu tak skutečně je, ale zjistíme až při dalším průzkumu z blízka.
Data z vesmírné sondy Cassini naznačují existenci podpovrchového oceánu na Měsíci Enceladus u planety Saturn. Orbitální sonda také prozkoumala gejzíry na jižním pólu tohoto malého ledového měsíce a našla v nich vodu, dusík a také stopy uhlovodíků jako je metan. Nová statistická analýza ukazuje, že geologické procesy samotné nestačí na vysvětlení detekovaného množství metanu a je třeba hledat jiné vysvětlení, jedním z nich je produkce metanu živými organismy.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
NASA
Vědecká 
15. 10. 1997
12. únor 2024 
Mimas
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
