Tevatron je americký urychlovač subatomárních částic, po LHC v Evropě druhý největší na světě. Jeho provoz bude ale letos v září ukončen, americká vláda totiž neprodloužila financování projektu na příští fiskální rok. Úlohu Tevatronu od roku 2008 postupně přebírá silnější Large Hadron Colider (LHC) v CERNu, který se tak postupně stává jediným zařízením schopným detekovat higgsův boson. Na místě Tevatronu nicméně může vyrůst zcela nové zařízení, které by namísto hadronů urychlovalo jiné subatomární částice, muony.
Na pátrání po higgsově bosonu se podílí dvě obrovské fyzikální laboratoře CERN v Evropě a Fermilab v USA. Vědci se v nich pokouší rozbít hmotu na tak malé částečky, že mezi nimi budou moci pozorovat ty nejzákladnější stavební prvky hmoty. Zatím všechny objevené částice subatomárního světa zapadají do tzv. standardního modelu, což je teorie, která vysvětluje fungování světa na subatomární rovině. Z tohoto modelu však vědcům chybí jeden z hlavních kusů skládačky, higgsův boson, částice zodpovědná za hmotnost hmoty.
Nová analýza 10 tisíc kolizí protonů a antiprotonů v druhém nevýkonnějším urychlovači částic Tevatron ukazuje doposud nevysvětlené chování elektronů a těžkých částic nazývaných W bosony. Pozorování neodpovídají tomu, jak by se měly elemetární částice podle aktuálních teorií fyziky chovat.
Částicovým fyzikům z laboratoře Fermilab, která sídlí nedaleko Chicaga, se podařilo objevit částici příbuznou neutronu, avšak s větší hmotností. Zatím je částice označovaná jako neutral Xi-sub-b.
Druhý největší cyklotron na světě ukončí svůj provoz po 25 letech provozu, během této doby přispěl k množství objevů a posunul poznání subatomární světa o kus dál, jedním z takových objevů byl například objev top quarku. Úlohu Tevatronu postupně převzal ještě větší evropský urychlovač částic LHC postavený v Alpách pod švýcarsko-francouzskou hranicí.