V noci ze čtvrtka na pátek odletěla na oběžnou dráhu nově vyvinutá vesmírná loď Starliner. Jde o její druhý let do vesmíru, ten první v roce 2019 nevyšel podle plánu a je proto třeba jej zopakovat. Při tomto testovacím letu s označením OFT-2 doletěla kapsle automaticky k ISS, kde na několik dní zakotví. Pokud NASA uzná Starliner jako bezpečný, mohla by ještě letos následovat pilotovaná mise CFT.
V pátek NASA oznámila trojici společností, kterým hodlá nadále finančně pomáhat s vývojem jejich vesmírných lodí, raket a dalších technologií pro dopravu astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země. Do finále souboje o dopravu na orbitu postoupily společnost SpaceX, Boeing a Sierra Nevada, společně si rozdělí přes miliardu dolarů během následujících 14 měsíců v rámci programu CCiCap.
Evropská vesmírná agentura se prostřednictvím ministrů členských zemí v listopadu dohodla na vytvoření partnerství se soukromým sektorem při vývoji elektrického pohonu pro komerční satelity. Využití iontových motorů umožní celkové snížení nákladů na provoz družic, namísto stávajících chemických motorů, které s sebou do vesmíru musí vozit velké množství paliva, totiž využívají elektřinu a jen malé množství paliva.
Zcela nový přístup k vypouštění družic chce vyvinout americká agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která se soustředí na výzkum pokročilých technologií. Hlavními parametry projektu ALASA (Airborne Launch Assist Space Access) je doručení družice na oběžnou dráhu do 24 hodin od objednání a náklady do jednoho milionu dolarů. To se v dnešní době může zdát nemožné, program už ale vstupuje do druhé fáze a DARPA společně s Boeingem mají vymyšleno jak toho dosáhnout, bude se startovat ze stíhačky.
Plavidlo CST-100 vyvíjí pod křídly NASA společnost Boeing a mělo by být schopné dopravit až 7 astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země. S přípravou pohonu Boeingu pomáhá společnost Pratt and Whitney Rocketdyne, která také prováděla testy trysek. Na CST-100 jich bude umístěno hned 24 a sloužit budou jednak pro manévrování na oběžné dráze, ale také při případném nouzovém přerušení letu v atmosféře.