Nová analýza ukazuje, že se u hvězdy Kepler 138 nachází dvě exoplanety, které by mohly být z velké části tvořené vodou. Vyplývá to z porovnání jejich naměřených hmotností a velikostí. Podle závěrů vědců vedených Caroline Piauletovou by měl až polovinu těchto planet tvořit materiál lehčí než kamení a těžší než vodík nebo helium. Kromě toho u hvězdy objevili také čtvrtou exoplanetu.
Astronomům vedeným Yaguangem Li se podařilo najít 40 exemplářů nezvykle malých červených obrů. Využili k tomu data z dnes už vysloužilého vesmírného teleskopu Kepler, který u hvězd hledal exoplanety. Podle závěrů nové studie jsou tito zmenšení obři pravděpodobně součástí binárních systémů s bílými trpaslíky, kteří z nich svou gravitací vysávají materiál.
Teleskop Kepler sice ukončil svou misi v roce 2018, s daty, která posbíral, však vědci pracují do dnešního dne. Nyní oznámili nejvzdálenější exoplanetu objevenou tímto přístrojem - nachází se 17 tisíc světelných let daleko. Kepler k detekci na takovou vzdálenost nebyl navržen, exoplanetu K2-2016-BLG-0005Lb zachytil pouze díky efektu gravitační mikročočky.
Pomocí metody hlubokého učení se vědcům podařilo vydolovat z dat mise Kepler a K2 301 nových kandidátů na exoplanety. Nově objevené signály bude nutné ještě potvrdit jinou metodou, ale vědci si jsou poměrně jistí, že u většiny se skutečně jedná o exoplanety. K objevu využili neuronovou síť ExoMiner a superpočítač NASA Pleiades.
Jednou za necelé tři roky oběhne hvězdu Kepler-1704 ve vzdálenosti 2 700 světelných let masivní exoplaneta Kepler-1704b. Astronomové vedení Paulem Dalbou dlouhodobě prováděli měření radiální rychlosti hvězdy, zjistili tak hmotnost exoplanety a některé její další charakteristiky. Exoplaneta Kepler-1704b je jedním z mála zástupců těles, která mají změřenou hmotnost i velikost a zároveň obíhají svou hvězdu na vysoce eliptické oběžné dráze.
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé prozkoumat první momenty exploze supernovy SN2017jgh. Zachytil je vesmírný teleskop Kepler v roce 2017. Podle nové studie je v datech z teleskopu rozpoznatelné světlo reprezentující první nárazové vlny prostupující hvězdou před samotnou explozí. Jedná se o první případ, kdy bylo zachyceno chování hvězdy těsně před supernovou.
Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.