Vesmírný teleskop Fermi zkoumá oblohu v energetické části elektromagnetického spektra. Vědci z SLAC (Stanford Linear Accelerator Center) nyní zveřejnili video, které ukazuje aktivitu gama záření mezi lety 2008 a 2022.
Analýza dat z několika vesmírných teleskopů ukázala přítomnost těžkých prvků, které vznikly v kolizi neutronových hvězd, při které vznikl také záblesk s označením GRB 230307A. Ten je aktuálně druhý nejenergetičtější svého druhu, který se podařilo pozorovat.
Astronomové zachytili od pulzaru Vela nezvykle energetické záření. Měření pomocí observatoře HESS (High Energy Stereoscopic System) ukázala na radiaci s energií až 20 TeV, což je zatím nejenergetičtější záření zaznamenané od pulzaru.
Astronomové vedení Agostinou Filócomovou potvrdili, že hvězdy z kategorie T Tauri jsou schopny emitovat gama záření. Jedná se o velmi mladé hvězdy s hmotností do trojnásobku Slunce a s věkem do 1 milionu let. Objev se vědcům podařil prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi, který zkoumá gama záření.
Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.
Astronomové doposud předpokládali, že krátké záblesky gama záření vznikají při zrodu černých děr, zejména těch, které vznikají srážkou neutronových hvězd. Podle nové studie by ale některé z nich mohly vznikat i když se v kolizi zrodí neutronová hvězda. Své závěry vědci zakládají na studii záblesku GRB 180618A, ve kterém zřejmě vznikla právě neutronová hvězda.
Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny gama záření, každá se táhne do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Dostaly pojmenování Fermiho bubliny - podle družice, která je v roce 2010 objevila. Jejich součástí je také tzv. Fermiho kokon, který se nachází v jižní bublině. Astronomové původně předpokládali, že tento kokon pochází z předchozí aktivity supermasivní černé díry v jádru galaxie. Nový výzkum ale ukazuje, že jeho původcem jsou neutronové hvězdy z drobné galaxie Sagittarius dwarf.
Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.
Tým astronomů vedený J. C. Rastinejadem objevil kilonovu vycházející ze známého zdroje gama záření GRB 211211A. Kilonova (známá také jako r-proces supernova) je exploze, která nastává při kolizi dvou kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy, vznikají při ní těžké prvky. Ve stejném místě byl už 21. prosince 2021 detekován dlouhý záblesk gama záření.
Pozorování vesmírným teleskopem Fermi odhalila gama záření vycházející z galaxie IGR J18249-3243. Tato galaxie má aktivní galaktické jádro a k tomu dva laloky, které se táhnou statisíce světelných let daleko. Nová pozorování odhalila, že na okrajích těchto laloků jsou energie ještě intenzivnější než ve středu galaxie, čímž se zařadila do Fanaroff-Rileyho třídy II.