Obrázek ve větším rozlišení

Supernova SNR 0509-67,5

Pozůstatky exploze supernovy typu Ia, která mohla být pozorovatelná na Zemi před asi 400 lety. Nachází se v trpasličí galaxii Velký Magellanův oblak, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti 170 tisíc světelných let.

Zdroj na nasa.gov

Související článek

26. září 2021

Supernovy

V Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč

Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze supernovy, která odvála okolní materiál. A to vedlo k vlně zrodu nových hvězd na okraji této prázdnoty.

Přečíst článek

19. červenec 2021

Supernovy

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

Přečíst článek

6. červenec 2021

Supernovy

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

Přečíst článek