V oblasti Eastern Noctis Labyrinthus nedaleko rovníku Marsu se nachází světlý region, který je podle vědců výsledkem nedávné přítomnosti ledovce. To by mohlo znamenat přítomnost vody nejen v polárních oblastech, ale také poblíž rovníku, kde jsou vyšší teploty. Voda by tak pravděpodobně byla ukrytá pod povrchem, mohla by však být dostupná pro budoucí mise astronautů.
Některé krátery na povrchu Marsu mají uvnitř nečekaný terén. V tomto případě se jedná o nepojmenovaný impaktní kráter, který vznikl dopadem meteoru. Pomocí větru se do kráteru dostal písek z okolí, ze kterého potom vznikají duny.
Orbitální sonda MRO vyfotografovala na Marsu čerstvý kráter. V jeho okolí je vidět množství ledu, který se při impaktu dostal na povrch. Podle NASA kráter vznikl 24. prosince loňského roku a událost zaznamenala stacionární povrchová sonda InSight, která detekovala otřesy půdy. Pravděpodobně se jedná o největší zaznamenaný impakt na Marsu.
Na Marsu sice neprší, za to tam pěkně fouká. V řídké atmosféře a nízké gravitaci se často objevují globální prachové bouře, povrch planety ale často brázdí také drobné neškodné vzdušné víry známé jako rarášci.
Orbitální sonda MRO v březnu tohoto roku pořídila fotografie oblasti v těsné blízkosti jižního pólu Marsu. Objevily se na nich podivné útvary připomínající kořeny živých organismů. Ve skutečnosti se jedná o struktury, které vytváří oxid uhličitý unikající do atmosféry v jarním období, kdy dochází k zahřívání povrchu.
Americká vesmírná agentura NASA prodloužila provoz 8 robotických sond. Zřejmě nejzajímavější je potvrzení nového cíle pro vesmírnou sondu OSIRIS-REx, která v roce 2023 zamíří k planetce Apophis. Ve svém zkoumání Marsu budou pokračovat mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Curiosity a InSight. Měsíc bude dál obíhat sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která jej mapuje už od roku 2008. V průzkumu Kuiperova pásu potom bude pokračovat sonda New Horizons.
V kráteru Russell na Marsu se nachází duny pokryté dlouhými čarami. Ty jsou pravděpodobně způsobeny materiálem padajícím svahem dolů, který za sebou zanechává dlouhou stopu. Někteří vědci se domnívají, že by za těmito útvary mohla být kapalná voda, jiní vidí příčinu spíše ve zmrzlém oxidu uhelnatém.
Fotografie pořízená z oběžné dráhy vesmírnou sondou MRO ukazuje zvláštní terén jižně od sopky Ascraeus Mons v rovníkové oblasti Marsu. Jedná o struktury vyvýšené oproti okolnímu terénu, u kterých zatím není zřejmý jejich původ. Sopka se společně s Arsia Mons a Pavonis Mons nachází v regionu Tharsis, který je domovem mnoha dalších geologických útvarů.
Vesmírná sonda MRO z oběžné dráhy Marsu vyfotila tento podivně tvarovaný kráter v regionu Utopia Planitia. Podle světlých paprsků, které vychází od kráteru do okolí, se jedná o relativně mladý kráter. Jeho tvary nicméně naznačují určitou míru rozpadu. Jaké procesy vedly k dnešní podobě tohoto kráteru zatím vědcům zůstává ukryto.
Planeta Mars se 7. října ocitne v konjunkci, bude se tedy nacházet na opačné straně Slunce z pohledu ze Země. Při této pozici je narušena komunikace mezi oběma planetami a může dojít ke ztrátě kontaktu s tamními robotickými sondami. Těch je na sousední planetě aktuálně aktivních 11 (včetně vrtulníku Ingenuity). Ty na oběžné dráze budou pokračovat ve svém monitorování planety, sondy na povrchu zůstanou po několik týdnů na místě.
Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).
Povrch planety Mars je pokrytý různými útvary, patří mezi ně rozhodně také písečné duny, které se zde vyskytují velmi často. Na tomto snímku vidíme rozsáhlé duny v jednom z kráterů v oblasti Tyrrhena Terra jižně od rovníku. Mezi těmito dunami prosvítá povrch, který pokrývají.
Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této oblasti indikuje, že se jedná o povrch, který vznikl teprve nedávno.
Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
NASA
Vědecká 
Mars
12. 8. 2005
21. březen 2023 
Mars
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
