Snímek pořídila vesmírná sonda Cassini, která obíhá planetu Saturn, při průletu nad povrchem Enceladu 6. listopadu 2011.
Vědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.
Zatím nejnižší průlet nad jižním pólem měsíce Enceladus zvládla vesmírná sonda Cassini v úterý 27. března, při největším přblížení byla pouhých 74 kilometrů od gejzírů, které se v oblasti nacházejí. Hlavním úkolem sondy bylo analyzovat materiál, který z gejzírů vychází pomocí hned několika přístrojů na palubě, zároveň byla detailně zmapován povrch.
6. listopadu proletěla vesmírná sonda Cassini 500 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Při tomto průletu pořídila první radarové snímky tohoto malého ledového měsíce, který je už nějakou dobu v hledáčku astronomů, astrofyziků a dokonce astrobiologů. Na jeho jižním pólu totiž sonda Cassini objevila v roce 2005 gejzíry chrlící do systému planety Saturn a jejích měsíců vodní páry. Poslední přelet nad povrchem Enceladu sice sondu nad jižní pól nezavedl, snímky jsou však nejdetailnější ze všech doposud pořízených a naznačují další pozoruhodnou charakteristiku měsíce.
10. listopad 2017 
Enceladus
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
