Velký Magellanův oblak

zachycený Evropskou jižní observatoří (ESO). Velký Magellanův oblak je galaxie o velikosti asi 1 % Mléčné dráhy a spolu s dalšími galaxiemi tvoří Místní skupinu galaxií. 

Uprostřed snímku je hvězda VFTS 682, která je 150x masivnější než Slunce a řadí se mezi nejmasivnější známé hvězdy.

Zdroj na eso.org

Související článek

11. červen 2021

Mléčná dráha

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Přečíst článek

23. říjen 2020

Raný vesmír

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

Přečíst článek

13. září 2020

Mléčná dráha

Materiál do rozsáhlého Magellanova proudu v blízkosti Mléčné dráhy se zřejmě dostává z obálky plynů, která obklopuje sousední galaxie

Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak, ze kterých vychází tzv. Magellanův proud - proud plynů, který se táhne přes polovinu noční oblohy. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co stojí za jeho nečekaně velkou hmotností (celková masa Magellanova proudu se odhaduje na hmotnost až milionu Sluncí).

Přečíst článek