Cassiopeia A, rentgenový snímek

pozůstatky z exploze supernovy Cassiopeia A zachycené vesmírnou observatoří NASA Chandra. Ve středu oblaku materiálu vyvrhnutého při hvězdné explozi se nachází neutronová hvězda.

Credit: NASA/CXC/SAO/D.Patnaude et al.
Zdroj na chandra.harvard.edu

Související článek

1. duben 2022

Mlhoviny

Mlhovina vytvořená supernovou Cassiopeia A se na některých místech smršťuje

Pozůstatky supernovy Cassiopeia A jsou dobře prozkoumány. Mlhovina, která po explozi masivní hvězdy zůstala, září hlavně v rentgenovém spektru a proto se k jejímu pozorování nejlépe hodí observatoře jako je Chandra. Z dat posbíraných tímto vesmírným teleskopem za posledních 19 let sestavili astronomové vývoj jednotlivých součástí této struktury. V nové studii nyní popisují obrácený pohyb jednoho z oblaků hmoty, která se ve všech ostatních směrech rozšiřuje od středu ven.

Přečíst článek

12. leden 2018

Gravitační vlny

Detekce gravitačních vln z kolize neutronových hvězd umožnila výpočet stáří vesmíru novým způsobem

Astronomům se podařilo odhadnout stáří vesmíru pomocí detekce gravitačních vln z kolize neutronových hvězd z loňského roku. Jde o zcela nový přístup, který doposud nebyl možný, podobná měření se totiž zatím podařilo provést jen párkrát od jejich objevení. Nový postup zatím není nijak přesný, aktuální odhadované stáří vesmíru však spadá do rozmezí daného výpočtem podle gravitačních vln. Výsledky vědecké práce byly publikovány v magazínu Nature.

Přečíst článek

18. prosinec 2017

Supernovy

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

Většina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

Přečíst článek