Zcela novou látku s unikátním uspořádáním atomů uhlíku se podařilo vytvořit vědcům v laboratorních podmínkách. Uhlík je jeden z nejhojnějších prvků ve vesmíru a bere na sebe různé formy, od tuhy v tužkách, přes diamanty až po nanotrubice, vždy s rozdílnou charakteristikou. nová látka vyniká svou nesmírnou tvrdostí, která je za určitých podmínek vyšší než tvrdost samotného diamantu.
Uhlíkové trubičky o velikosti pouhých několika nanometrů jsou stále používanějším materiálem. Jsou totiž skutečně pevné a najdou uplatnění od stavebnictví až po medicínu. Baolin Deng z University of Missouri ale varuje, že v dnešní době využívané nanotrubice mohou být škodlivé pro některé vodní organismy. Hlavním viníkem jsou materiály, které se nanotrubic drží ještě z výrobního procesu jako jsou nikl, chróm, nebo další kovy. Ve výzkumu byly použity podvodní larvy hmyzu, mušle, korýši a červi. Změny ve výrobním procesu by mohly podle Denga vést ke snížení toxicity těchto materiálů.
Japonský stavební gigant Obayashi oznámil své plány postavit do roku 2050 první vesmírný výtah na světě. Realizaci tohoto technologicky velmi náročného konceptu mají umožňovat nanotechnologie, s jejichž pomocí lze vyrobit materiály až stokrát pevnější než ocel. Je však více než zřejmé, že jde o běh na dlouhou trať a pravděpodobně z velké části také marketingový tah jedné z pěti velkých stavebních společností v Japonsku. Vývoj nanomateriálů přesto pokračuje mílovými kroky a vidina levné dopravy na oběžnou dráhu prostřednictvím výtahu je snem mnoha lidí včetně expertů.
Vědcům z Lawrence Berkeley National Laboratory a University of California Berkeley se poprvé podařilo vyrobit nanodutiny, které by mohly sloužit jako základ optického nanolaseru. Kromě laserů by mohly být využity také pro další účely jako jsou LED diody, optické senzory, nelineární optika, kvantová optika a podobně.
Výzkumníci z IBM, ETH Zurich a Purdue University publikovali v magazínu Nano Letters studii zabývající se výrobou prvních tranzistorů využívajících uhlíkových nanotrubic menších než 10 nm. Ve snaze zmenšení velikosti tranzistoru a zachování jeho výkonnosti, nahradili v jejich konstrukci křemík uhlíkovými nanotrubicemi (carbon nanotubes, CNT). Mohou tak těžit z lepších vodivých vlastností uhlíkových struktur, které mohou dosahovat až 1-2 nanometry v průměru. Tranzistory využívající CNT navíc dosahují lepších výkonů než kterékoliv s křemíkem, jeho první sestavení potvrdilo výhodné vlastnosti a další výzkum bude jistě následovat.