Švýcarští výzkumníci oznámili, že se jim podařilo určit zatím nejpřesnější hodnotu čísla pí. U konstanty, která se používá například při výpočtu obvodu kruhu, zná spousta lidí její začátek 3,14. Číslo však pokračuje dál bez toho, aniž by se některé jeho části opakovaly. S pomocí superpočítače nyní vědci určili hodnotu této matematické konstanty na jen těžko představitelných 62 831 853 071 796 desetinných míst.
Vědecký tým vedený Dr. Albertem Peruzzem z RMIT University v Austrálii vyvinul topologický čip ke zpracování kvantových informací, který by mohl umožnit vznik výkonnějších kvantových počítačů. Vědci poprvé prokázali, že kvantová informace může být zakódována, zprocesována a přenesena s topologickými obvody na čipu. Objev by mohl vést k vývoji nových materiálů a nových generací počítačů. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Science Advances.
Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.
Vědcům z University of New South Wales v Austrálii se podařilo poprvé sestrojit kvantový čip, ve kterém jsou qubity umístěny do 3D struktury. Jejich čip sestává z několika qubitů, které jsou umístěny podél kontrolních linií a tvoří několikavrstvou strukturu. Podle studie publikované v magazínu Nature Nanotechnology jde o významný milník pro dosažení univerzálního kvantového počítače.
Různé sloučeniny kovů mají různé vlastnosti. V některých případech dochází ke vzniku specifického materiálu označovaného jako kovové sklo, kdy jsou atomy uspořádány podobně jako ve skle. V takových případech je potom materiál pevnější a lehčí než například ocel a navíc lépe odolává korozi a opotřebování. Vědci už desítky let zkouší, které kombinace různých kovů vedou ke vzniku kovových skel, z milionů možných kombinací však dokázali probádat jen pár tisícovek z nich a navíc jen několik z těchto možností našlo reálné praktické využití. Na řadu tak přichází umělá inteligence, která urychluje celý proces hledání vhodných kombinací kovů pro vznik kovových skel.