Astronomové vedení Michealem Corcoranem publikovali novou vědeckou studii, ve které zkoumají vývoj mlhoviny obklopující binární hvězdu Eta Carinae. Ke svému výzkumu využili dat z rentgenových teleskopů Chandra a XMM-Newton. Jejich snímky potom propojili do animace, která ukazuje, co se v okolí dvou blízkých hvězd děje.
Astronomové identifikovali teplé větry v ultrafialovém spektru a zároveň studené větry v optické části spektra u rentgenové dvojhvězdy Swift J1858 (Swift J1858.6-0814). Jedná se o první případ, kdy byla tato radiace u pozorována v různých částech spektra. Swift J1858 se řadí mezi lehké rentgenové binární hvězdy (Low-mass X-ray binaries, LMXB), což jsou dvojhvězdy jejichž součástí je neutronová hvězda nebo černá díra hvězdné velikosti.
Ve vzdálenosti 63 světelných let se nachází binární hvězda HD 189733. Její primární složka (HD 189733 A) je variabilní hvězda, kterou obíhá exoplaneta velikosti Jupitera. Nová analýza dat z rentgenového teleskopu XMM-Newton nyní ukazuje, že hvězda je aktivní téměř polovinu času. Rozdíl ve variabilitě v rentgenové a optické části spektra by mohla být způsobena přítomností exoplanety.
Pomocí vesmírných teleskopů Swift a XMM-Newton vědci prozkoumali objekt Swift J1644+57. Jedná se o takzvanou TDE (tidal disruption event, slapové narušení) událost, při které gravitace černé díry roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila. Nová pozorování mimo jiné vědcům pomohla upřesnit limity pro hmotnost této černé díry - měla by mít mezi 0,6-7,9 milionů hmotností Slunce.
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy gravitace černé díry deformuje prostor a ohýbá světlo. Ve svém výzkumu vědci pracovali s vesmírnými teleskopy NuSTAR a XMM-Newton.
Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.
V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.
Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.