Analýza dat z několika vesmírných teleskopů ukázala přítomnost těžkých prvků, které vznikly v kolizi neutronových hvězd, při které vznikl také záblesk s označením GRB 230307A. Ten je aktuálně druhý nejenergetičtější svého druhu, který se podařilo pozorovat.
V blízké galaxii astronomové zachytili pravidelné rentgenové záblesky, které vycházejí z jejího středu. Pocházejí od hvězdy Swift J0230, která obíhá kolem supermasivní černé díry v jádru galaxie. Pravděpodobně se jedná o dosud nepozorovaný jev, při kterém černá díra postupně ukusuje materiál z obíhající hvězdy.
Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.
Astronomové doposud předpokládali, že krátké záblesky gama záření vznikají při zrodu černých děr, zejména těch, které vznikají srážkou neutronových hvězd. Podle nové studie by ale některé z nich mohly vznikat i když se v kolizi zrodí neutronová hvězda. Své závěry vědci zakládají na studii záblesku GRB 180618A, ve kterém zřejmě vznikla právě neutronová hvězda.
Systém Swift J1728.9–3613 (MAXI J1728–360) vykazuje výraznou variabilitu v rentgenovém spektru. Vědci předpokládají, že zvýšená aktivita vzniká při pohlcovaní hmoty kompaktním objektem, který ji vysává ze sekundární hvězdy. Pomocí teleskopů SWIFT a NICER se astronomům podařilo určit, že kompaktní objekt v systému Swift J1728.9–3613 je ve skutečnosti černá díra.
Prostřednictvím teleskopu NICER na ISS se astronomům podařilo být svědky spojení trojice zářivých regionů na povrchu magnetaru SGR 1830-0645 do jediného. Magnetary jsou neutronové hvězdy se silným magnetickým polem, na jejichž povrchu panují extrémně vysoké teploty. Září intenzivně v rentgenové části elektromagnetického spektra a na jejich povrchu se ale mohou vyskytovat regiony s ještě silnější radiací.
Astronomové identifikovali teplé větry v ultrafialovém spektru a zároveň studené větry v optické části spektra u rentgenové dvojhvězdy Swift J1858 (Swift J1858.6-0814). Jedná se o první případ, kdy byla tato radiace u pozorována v různých částech spektra. Swift J1858 se řadí mezi lehké rentgenové binární hvězdy (Low-mass X-ray binaries, LMXB), což jsou dvojhvězdy jejichž součástí je neutronová hvězda nebo černá díra hvězdné velikosti.
Pomocí vesmírných teleskopů Swift a XMM-Newton vědci prozkoumali objekt Swift J1644+57. Jedná se o takzvanou TDE (tidal disruption event, slapové narušení) událost, při které gravitace černé díry roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila. Nová pozorování mimo jiné vědcům pomohla upřesnit limity pro hmotnost této černé díry - měla by mít mezi 0,6-7,9 milionů hmotností Slunce.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
20. 11. 2004
26. říjen 2023 
Gama záření
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
