Vědci použili data z rentgenového teleskopu eROSITA k analýze rozložení temné energie ve vesmíru. Studiem pěti stovek galaktických kup došli k závěru, že fenomén, který stojí za rozpínáním vesmíru, působí konstantně všemi směry a také napříč časem.
V roce 2018 astronomové poprvé pozorovali novou třídu supernovy Ic-BL. Na rozdíl od jiných supernov byla 10x zářivější a pohasla relativně rychle. Od té doby byly pozorovány pouze 3 podobné události a nyní vědci ohlásili objev celkově pátého případu supernovy typu Ic-BL. Supernova dostala označení AT2020mrf a jde o první případ detekce nejprve v rentgenovém záření.
Německý teleskop eRosita na německo-ruské observatoři Spektr-RG detekoval 13 případů slapového narušení (tidal disruption events, TDEs). Jedná se o situaci, při které černá díra svou gravitací roztrhá hvězdu, která se jí příliš přiblížila. Teleskop eRosita po těchto událostech pátrá v rámci programu eRASS (eROSITA all-sky survey), během kterého by jich měl identifikovat stovky až tisíce.
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).
Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.
V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.
Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.
Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.
Ruský teleskop Spektr-R přestal přijímat příkazy ze Země a zřejmě tak končí jeho mise. Do vesmíru letěl v roce 2011 a jeho mise měla původně trvat 5 let. Teleskop nicméně stále posílá vědecká data a operátoři mise se ještě nevzdávají. Opakované pokusy o opravu komunikace se však nezdařily. Už v březnu 2019 však poletí do vesmíru nástupce tohoto teleskopu, rusko-německý Spektr-RG.
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo zachytit s nebývalým detailem nově se formující trysky plazmatu u supermasivní černé díry v galaxii NGC 1275. Využili k tomu vzájemné spolupráce největšího radioteleskopu ve vesmíru a dvacítky pozemních observatoří, které dohromady vytvořily radioteleskop o průměru srovnatelnému se vzdáleností mezi Zemí a Měsícem.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
Roskomos
Vědecká 
Oběžná dráha
2030
30. květen 2023 
Temná energie
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
