Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter při svém průletu v březnu loňského roku pořídila snímky doposud neviděných malých trysek ve vnější atmosféře Slunce. Každý z nich má životnost mezi 20 a 100 sekundami a uvolňuje plazmu do okolí Slunce rychlostí 100 km/s. Podle vědců by se mohlo jednat o dlouho hledaný zdroj slunečního větru, který ovlivňuje vesmírné počasí ve sluneční soustavě.
Evropská sonda Solar Orbiter byla začátkem září při průletu kolem Venuše zasažena výronem koronální hmoty. Hmota vyvržená ze Slunce naštěstí zařízení nijak nepoškodila. CME vznikla 30. srpna a byla vyfocena sondou SOHO. Od Slunce zamířila směrem k Venuši, kde se zrovna nacházela sonda Solar Orbiter, která zrovna prováděla gravitační asistenci.
Tyto detailní záběry sluneční korony pořídila v březnu letošního roku evropsko-americká vesmírná sonda Solar Orbiter. Nacházela se při tom pouhých 0,378 AU od Slunce, tedy blíž než planeta Merkur. Na snímku je oblast sluneční korony označovaná jako aktivní region, kde panují teploty kolem milionu stupňů.
Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter má za úkol zkoumat Slunce, v jeho blízkosti ale občas narazí i na další možné cíle pro průzkum. Tím posledním zatím byla kometa Leonard, která byla koncem roku pozorovatelná i ze Země. Vesmírná sonda proletěla 17. prosince ocasem komety a zkoumala jeho složení a magnetické pole. Tento průlet nebyl plánovaný a šlo čistě o náhodu, že se trajektorie obou objektů protnuly.
Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020. Od té doby už dvakrát využila gravitace Venuše pro korekci své trajektorie. Tento týden proletí naposledy kolem Země, a to velmi blízko. Přiblíží se až na 460 km a proletí přitom dvěma pásy vesmírného odpadu, které naši planetu obklopují. Podle Evropské vesmírné agentury půjde o zatím nejriskantnější průlet pro vědeckou misi.
Vesmírné sondy Solar Orbiter a BepiColombo míří do vnitřní části sluneční soustavy a pro svoji cestu používají gravitační asistenci Venuše. Sondy 9. a 10. srpna proletí kolem sousední planety pouhých 33 hodin od sebe a téměř se potkají. Unikátní událost poskytuje také příležitost pro vědce - budou moci studovat planetu hned ze tří stran v jednu chvíli, u planety se totiž nachází také japonská sonda Akatsuki.
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.