17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.
Ještě před měsícem to vypadalo, že by koncem května mohla kometa ATLAS vytvořit krásnou podívanou. Nicméně než se tak mohlo stát, kometa se začala rozpadat a astronomové nyní pozorují hned čtyři samostatné fragmenty jejího jádra.
Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v zorném poli teleskopu objevila 25. října a opustila jej po průletu kolem slunce 30. října. Kromě observatoře SOHO zachytila kometu také družice STEREO (Solar and Terrestrial Relations Observatory), tentokrát ale z jiného úhlu, protože obíhá Slunce za naší planetou.
Pamatujete si ještě na kometu ISON? Touto dobou před rokem, když se ještě přibližovala ke Slunci, byla objektu, oficiálně označovaném C/2012 S1, předpovídána zářivá budoucnost. Podle původních odhadů měla kometa dosáhnout významné zářivosti a stát se v listopadu výjimečnou podívanou na noční obloze. Kometa podle všeho nakonec nepřežila přiblížení ke Slunci a zmizela bez náznaku toho, co se s ní vlastně stalo. Vědci nyní zveřejnili analýzu, která popisuje poslední chvíle komety, kdy se rozpadla na malé kousky.
Prvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.
Přechod Venuše před Sluncem, který nastane zítra ráno, je na následujících 105 let poslední. Nenechte si jej tedy ujít, můžete ho vidět i vy, jen nezapomeňte na ochranu očí. Přechod začne ve středu devět minut po půlnoci a potrvá téměř 7 hodin. Tento úkaz bude možné pozorovat takřka z celého světa a také z oběžné dráhy, kde se na tuto událost připravuje hned několik teleskopů.
Novou kometu (C/2011 Q4) objevila solární observatoř SOHO, pojmenována byla podle přístroje SWAN, který se o její objev nejvíce zasloužil. Ve středu 14. března byla kometa Swan (v překladu labuť) zničena, když v pozdních hodinách shořela ve sluneční koroně. Objekt pravděpodobně patřil do rodiny Kreutzových komet, které jsou pozůstatkem rozpadlé komety obíhajících Slunce v jeho blízkosti.
AKTUALIZOVÁNO: Družice NASA ACE (Advanced Composition Explorer), která se nachází na okraji magnetosféry Země, zaznamenala dnes v 11 ráno zvýšené množství nabitých částic. Znamená to, že okraj sluneční bouře dorazil k Zemi. Ihned poté začaly přístroje na Zemi registrovat změny v magnetosféře naší planety. Zatím se jedná pouze o bouři G1 (na stupnici G1-G5), lze však očekávat nárůst její intenzity.
Kometa se jmenovala C/2011 N3 a byla objevena loni v červnu, pouhé dva dny před jejím zánikem ve sluneční atmosféře. V tu chvíli pozorovalo kometu dvě vesmírné solární observatoře SOHO a SDO, které tak zprostředkovaly první přímé pozorování rozpadu komety nenávratně zachycené gravitací naší hvězdy.
Studie, která vyšla 19. srpna ve vědeckém magazínu Science, představuje způsob jakým se podařilo vědcům ze Stanford University detekovat sluneční skvrny ještě než se objevily na povrchu Slunce. Tento objev může významně zpřesnit předpovědi sluneční aktivity, protože právě sluneční skvrny stojí u počátku erupcí a výronů koronální hmoty, které mohou negativně působit na elektrické rozvody a Zemi.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
ESA
Vědecká 
2. 12. 1995 (Atlas IIAS)
25. duben 2021 
Mars
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
