Astronomové prozkoumali ultrakompaktní rentgenovou dvojhvězdu 4U 0614+091 pomocí vesmírné observatoře NuSTAR a přístroje NICER umístěného na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Výsledky pozorování ukazují, že systém vykazuje kvaziperiodické fluktuace jasnosti v řádu několika dnů.
Ultrasvítivé rentgenové zdroje (ULX) produkují asi 10 milionkrát více energie než Slunce. Toto záření je natolik intenzivní, že překračuje tzv. Eddingtonův limit pro černé díry i neutronové hvězdy, který omezuje, jak jasný může být objekt určité hmotnosti. Podlé nové studie by intenzivní záření ULX mohlo být způsobeno transferem velkého množství hmoty na povrch těchto objektů.
Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy gravitace černé díry deformuje prostor a ohýbá světlo. Ve svém výzkumu vědci pracovali s vesmírnými teleskopy NuSTAR a XMM-Newton.
Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci předpokládají, že nešlo o supernovu, která sice mívá podobné chování, ale její záblesk bývá doprovázený viditelným světlem, které u nového zdroje pozorováno nebylo. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.