Evropská orbitální sonda Mars Express pořídila tento snímek okolí největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons. Tento region dostal označení Lycus Sulci. Na snímku se nachází také nepojmenovaný impaktní kráter.
Evropská vesmírná agentura v pátek dosáhla prvního živého vysílání z oběžné dráhy Marsu. Stream pořídila orbitální sonda Mars Express a posílala ho přímo na Zemi. Signál byl zpracován a přímo vysílán na Youtube kanálu agentury.
Snímek zmrzlého povrchu v oblasti Ultimi Scopuli pořízený z oběžné dráhy vesmírnou sondou Mars Express. Vidět jsou krátery a hřeben vystupující ze zmrzlého regionu pokrytého tenkou vrstvou vodního ledu.
Na této fotografii je orbitální sondou Mars Express zachycen kráter uprostřed oblasti Tantalus Fossae. Jedná se o síť dlouhých zlomů na severní polokouli Marsu, které se táhnou do délky až tisíc kilometrů. Vznikly v důsledku růstu blízké sopky Alba Mons, když došlo k propadu části okolního povrchu. Dnes jsou tyto zlomy hluboké kolem 350 metrů.
Vědci už dlouho předpokládají, že Phobos odráží energetické částice slunečního větru podobně jako Měsíc. Zatím se je ale podařilo detekovat pouze 2x - v letech 2008 a 2016 při průletu orbitální sondy Mars Express. Objevily se nicméně pochybnosti, zda se nejedná o radiaci z okolí sondy místo odraženou od povrchu největšího z měsíců Marsu. Série stejných měření daleko od Phobosu nyní prokázala, že zřejmě skutečně jde o odrazy od Phobosu.
Planeta Mars se 7. října ocitne v konjunkci, bude se tedy nacházet na opačné straně Slunce z pohledu ze Země. Při této pozici je narušena komunikace mezi oběma planetami a může dojít ke ztrátě kontaktu s tamními robotickými sondami. Těch je na sousední planetě aktuálně aktivních 11 (včetně vrtulníku Ingenuity). Ty na oběžné dráze budou pokračovat ve svém monitorování planety, sondy na povrchu zůstanou po několik týdnů na místě.
Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.
Evropská orbitální sonda Mars Express objevila v roce 2018 pod jižním pólem Marsu jezero s vodou. Na oblast se od té doby zaměřila a prozkoumala ji do většího detailu, což přineslo objev dalších vodních těles pod povrchem planety. Existence kapalné vody na sousední planetě by mohla znamenat existenci života, ale také naději pro budoucí kolonisty.