Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.
Dosavadní vědomosti o vývoji hvězdných soustav a vzniku planet vedly vědce k závěru, že k formování planet dochází relativně rychle během tisícovek až jednoho nebo dvou milionů let. Nová pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel ale naznačují, že tomu tak vždycky být nemusí.
Evropskému vesmírnému teleskopu Herschel se podařilo pořídit detailní snímky hvězdy Betelgeuse a jejího bezprostředního okolí. V tom astronomové pozorují obří oblouky hmoty, kterou hvězda zřejmě vymrštila při jedné z posledních fází existence masivní hvězdy před gigantickou explozí supernovy. Snímky ukazují také další prachové objekty v blízkosti hvězdy, ty však zřejmě nepochází přímo z Betelgeuse.
Infračervený teleskop Herschel skončí svou misi v březnu příštího roku a stane se nepoužitelným vesmírným smetím. Vzhledem k tomu, že má nestabilní oběžnou dráhu, je třeba teleskop někam poslat, kde nebude překážet. Jednou z možností je poslat jej na orbitu kolem Slunce, na které se se Zemí potká nejdříve za sto let. Druhá možnost je srážka s Měsícem, kde by chtěli vědci hledat vodu na jednom z jeho pólů.
Sedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.
Individuální atomy kyslíku jsou ve vesmíru poměrně obvyklým jevem, zejména v okolí masivních hvězd, poprvé se však vědcům podařilo detekovat molekulární kyslík se dvema atomy, který je tolik důležitý pro přežití biologických organismů na Zemi. Našli jej v mlhovině souhvězdí Orion, v místě, kde dochází ke zrodu nových hvězd.
Měsíc planety Saturn vypouští do vesmíru na 250 kilogramů vody každou sekundu. Ve vesmíru pak vytváří kolem planety objekt podobný dalšímu prstenci s tloušťkou blížící se průměru planety samotné. Navzdory své obrovské velikosti unikal objekt tvořený krystalizovanými vodními výpary detekci, protože není viditelný běžnou optikou. Jeho existenci ale potvrdila infračervená vesmírná observatoř ESA, která sleduje vzdálené galaxie i objekty ve sluneční soustavě od roku 2009.
Vesmírná observatoř Herschel odhalila, že blízká mezihvězdná oblaka plynů obsahují sítě propletených vláken s větší hustotou, které mají stejnou tloušťku. Samotnou vláknitou strukturu plynů už astronomové pozorovali dříve, ale až s vesmírnou sondou ESA je mohli pozorovat do detailů, které odhalily fakt, který doposud nemá ověřené vysvětlení.
Vesmírná observatoř Herschel přináší nová data, která vědcům pomáhají analyzovat procesy, které probíhají ve vzdálených galaxiích. Jejich zkoumáním se astrofyzikové dozvídají více o složení hmoty ve vesmíru, a jejím vlivu na galaxie a hvězdy. Nová zjištění ukazují jakým způsobem množství temné hmoty ovlivňuje to v jakém množství se budou formovat nové hvězdy.