Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.
Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev zatím nebyl důkladně prozkoumán a od mise MMS (Magnetospheric Multiscale mission) si vědci slibují nové poznatky, které lze aplikovat nejen na naši sluneční soustavu ale také na vzdálené neutronové hvězdy, magnetary nebo černé díry.
V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.
Rázová vlna (bow shock) vzniká při kontaktu magnetického pole Země se slunečními větry. Podle měření čtveřice identických vesmírných sond Cluster II, které jsou součástí mise Evropské vesmírné agentury (ESA), je rázová vlna Země velmi tenká, pouhých 17 kilometrů. Tyto podmínky jsou podle astrofyziků vhodné pro urychlování subatomárních částic podobným způsobem jako například v urychlovači LHC pod Alpami.