Nejnovější zprávy z kategorie
Vzdálenosti ve vesmíru

5. 10. 2012

Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší

Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli hodnota hubblovy konstanty je 74,3 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek.

18. 5. 2018

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

Astronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

20. 10. 2011

Astronomům z Oxfordu se podařilo v hloubi vesmíru najít doposud nejstarší supernovu

Britští astronomové objevili doposud nejvzdálenější supernovu, masivní hvězdu, která explodovala před 11 miliardami let. Při svém hledání porovnali snímky stejné části oblohy pořízené v dřívějších letech s aktuálními a hledali rozdíly v jasu u vzdálených galaxií.

27. 9. 2012

Mezinárodní astronomická unie změnila definici pro astronomickou jednotku AU

Členové Mezinárodní astronomické unie odhlasovali změnu definice jednotek, podle které se určují vzdálenosti ve sluneční soustavě. AU, neboli astronomická jednotka, byla doposud definována jako vzdálenost Země od Slunce. Tato hodnota je však v průběhu roku proměnlivá a tedy její přesný výpočet se stával komplikovaný. Nová definice určuje přesnou hodnotu pro AU, je to přesně 149 597 870 700 metrů, jde o průměrná vzdálenost Země od Slunce.

12. 12. 2018

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

Teprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.