Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.
Podle nejnovějších měření je kosmické optické pozadí (Cosmic Optical Background, COB) 2-3x jasnější, než světlo pocházející ze známých zdrojů. Mezi ty patří známé galaxie a jejich hvězdy, odkud pochází přebytek zatím není zřejmé. Nová analýza vycházela z měření vesmírné sondy New Horizons, která se nachází na okraji sluneční soustavy a má tak možnost sledovat optické pozadí nerušeně od Slunce a objektů, které jej obíhají.
Při srážce galaxií dochází k vzájemnému promíchávání jejich plynů. Na některých místech může docházet k tak velkému zahuštění těchto plynů, že z nich začne vycházet koncentrované světlo. Pomocí teleskopu MeerKAT se nyní astronomům podařilo pozorovat nejvzdálenější takový objekt, pojmenovali jej Nkalakatha.
Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.
Tým astronomů vedený J. C. Rastinejadem objevil kilonovu vycházející ze známého zdroje gama záření GRB 211211A. Kilonova (známá také jako r-proces supernova) je exploze, která nastává při kolizi dvou kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy, vznikají při ní těžké prvky. Ve stejném místě byl už 21. prosince 2021 detekován dlouhý záblesk gama záření.