Je to malá krabička, velikosti bochníku chleba. Ukrývá však velmi lehkou a velmi tenkou solární plachtu, která má dokázat sílu slunečních paprsků. Lightsail je projekt nevládní organizace Planetary Society a klade si za cíl předvést solární plachtění jako vesmírný pohon budoucnosti. Zatím jde pouze o demonstrační misi, příští rok v dubnu by se měla do vesmíru dostat sofistikovanější sonda Lightsail-1 a při jejím úspěchu budou následovat další dvě. Konečným cílem je cesta Lightsail-3 do Lagrangeova bodu L1.
Americká agentura pro letectví a vesmír (NASA) vybrala tři návrhy vesmírných misí, které se dočkají realizace v letech 2015-2016. Jde hlavně o testování nových technologií a předvedení jejich fungování přímo ve vesmíru, prověří tak doposud nejpřesnější atomové hodiny, vypustí solární plachetnici a otestuje komunikaci ve vesmíru prostřednictvím laseru.
NanoSail-D je první solární plachetnice NASA, která vyletěla do vesmíru, stalo se tak loni v listopadu. Během její mise na oběžné dráze Země sbírali vědci data o vlivu slunečních větrů a hustoty horních vrstev atmosféry na rychlost a kurz vesmírné sondy. Získané informace jsou doposud analyzovány, i když sonda shořela kompletně v atmosféře už v září.
Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.
Experimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.