Rhea je druhý největší měsíc planety Saturn a devátý největší měsíc ve sluneční soustavě (dosahuje asi 40 % velikosti Měsíce). Vědci předpokládají, že Rhea je ze čtvrtiny tvořena kamennými horninami a zbytek tvoří voda ve formě ledu. Povrch měsíce je posetý množstvím kráterů. Data ze sondy Cassini naznačují, že by měsíc mohl mít systém prstenců, u žádného jiného měsíce zatím prstence objeveny nebyly.
Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.
Díky snímkům vesmírné sondy Cassini, která od roku 2004 naviguje napříč systémem saturnových měsíců, mají nyní vědci možnost rozpoznávat nové geologické útvary na povrchu měsíce Rhea. Ze snímků misí Voyager vědci poprvé viděli zblízka povrch saturnova druhého největšího měsíce a objevili na něm jemné čáry, které tehdy připisovali kryovulkanismu. Podle tehdejších teorií docházelo k vyvržení materiálu na povrch sopečnou činností, nízké rozlišení obrázků ale nedovolovalo podrobnější analýzu.
Tento obrázek byl zachycen sondou Cassini v březnu 2010. Před Vánoci stejného roku potom NASA vydala kompozici několika obrázků pořízených různými způsoby: ultrafialová, zelená a infračervená. Na výsledku jsou vidět zvýrazněné rozdíly mezi barvami jednotlivých oblastí povrchu měsíce Rhea.
Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.