
Teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST) je nový vlajkový teleskop NASA. Bude zkoumat vesmír hlavně v infračerveném spektru elektromagnetického záření s větším záběrem i vyšším rozlišením než má jeho předchůdce. Zrcadlo nového teleskopu je tvořeno 16 šestiúhelníkovými segmenty, které dohromady tvoří plochu o průměru 6,5 metru (sběrná plocha zrcadla je 25,4 m2). Celková sběrná plocha JWST je tak 6,5x větší než u teleskopu Hubble. K tomu je JWST vybaven také unikátním slunečním štítem, který má plochu srovnatelnou s tenisovým kurtem.Oběžná dráha JWST
JWST bude zkoumat vesmír z lagrangeova libračního bodu L2 (na přímce Slunce - Země, bude teleskop 1,5 milionu kilometrů za naší planetou).Společný program USA, Evropy a Kanady
Evropská raketa Ariane 5 je jedním z příspěvků evropské vesmírné agentury ESA do programu, na kterém se kromě NASA podílí také kanadská vesmírná agentura CSA.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba se opět poohlédl po planetě sluneční soustavy. Po snímcích Jupitera a Neptunu nyní vyfotil planetu Uran s jejími prstenci i měsíci. Na rozdíl od ostatních planet ve sluneční soustavě má Uran své prstence natočené takovým způsobem, že je ze Země pozorujeme kolmo na jejich rovinu. Na fotografii lze vidět 11 ze 13 známých prstenců planety.
Nově objevené galaxie se nacházejí v oblasti zvané Pandořina kupa (Abell 2744, Pandora´s Cluster), která je vzdálená asi 33 miliard světelných let od Země. Světlu z těchto galaxií trvalo 13,4 miliardy let, než se dostalo na Zemi, což znamená, že vznikly v době, kdy byl vesmír starý jen asi 330 milionů let.
Nová pozorování dalekohledem Jamese Webba odhalila v atmosféře exoplanety K2-18 b několik druhů molekul s atomy uhlíku. Mezi nimi metan, oxid uhličitý a také dimethylsulfid, který na Zemi vzniká pouze za přispění živých organismů. Nové nálezy podporují teorii, že exoplaneta K2-18 b, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy, je pokryta oceánem a má atmosféru tvořenou převážně vodíkem.
Vědci zkoumají planety obíhající kolem červených trpaslíků, protože jsou skvělými cíli pro výzkum atmosfér. S použitím dalekohledu Jamese Webba se nyní zaměřili na blízkou super-Zemi GJ 486 b. Výsledky ukazují vysoký podíl vody (víc než 10 %) v její atmosféře, zachycený signál by nicméně mohl pocházet také od mateřské hvězdy.
Se stářím 23 milionů let je hvězda AU Microscopii druhou nejbližší hvězdou před hlavní posloupností. Už dříve u ní byly objeveny 2 exoplanety a disk materiálu. Právě ten se nyní podařilo vyfotit dalekohledem Jamese Webba, jehož výkon opět předčil očekávání vědců. Nová pozorování potvrdila přítomnost rychle se pohybujících shluků materiálu, které astronomové poprvé spatřili v roce 2015.